Týden od 26. 6. - 2. 7. 2016

Nálada v týdnu od 26. 6. - 2. 7. 2016

Svatojánský týden

A pořád světlo. Trvá. Neopakovatelné. Podobně jako mimořádné teplo, s ním spojené bouře a velké změny a propady. Ale nevěšte hlavu – oheň a voda jsou silné tvůrčí a očistné elementy.

Inspirace pro tento příspěvek přišla v sobotu večer – potkala jsem na ulici ženu, která měla velký neblahý vliv na to, že waldorfská školka, kterou jsem zřídila a 25 let řídila, byla před lety zrušena. Ta žena se o to moc zasloužila. Léta jsem ji neviděla, až včera. Zeptala se mne, jak se mám?

Bylo to pro mne potřebné připomenutí, že svět se točí v řádu, že všechno je tak, jak má být, bylo to připomenutí starých časů, které už se opakovat nebudou – je vypuštěno, odpuštěno, bylo to připomenutí, že mohu v důvěře zůstat na své nové cestě.

Koneckonců byla to také inspirace k napsání dnešního příspěvku. O vděčnosti, o světle.

Zrušení waldorfské školky bylo tehdy pro mne hodně bolestné, ale kdyby se tak nestalo, určitě bych nemohla dnes psát, skládat, zpívat, přednášet, provázet a pomáhat těm, kteří chtějí a potřebují. Nicméně bez oné skoro 40 leté praxe s dětmi a bez antroposofie bych se nikdy nedostala ke studiu terapie, takže shrnuto podtrženo – vše je v řádu, vše je dobré.

Proč to ale zmiňuji – připomínám odkazem úvodní příspěvek, v němž popisuji  souvislost s knihou R. Steinera Kalendář duše. Před lety jsem pracovala také s touto knihou, psala texty pro rodiče ve školce (to ještě nebyl internet). Ale nyní, když tvořím texty k jednotlivým týdnům, postupuji obráceně, než tenkrát. Nyní nejprve pozoruji svou intuici, poznávám její jazyk a pak teprve otevírám knihu a doplňuji. 
Nabízím i vám tuto inspiraci, ke hraní a tvoření. 
Pozorujte, pozorujte, nejlépe si vše zapište... a pak? Uvidíte. 

Pozorujte své myšlenky, vracejte se ke svým schopnostem, talentu, nápadům, zapište si je, skutečně, protože zpětně budete moci nahlédnout na proces jejich realizace, která se děje pomalu, klidně, ale potřebuje to vaši bdělou pozornost. Zpětné nahlédnutí vás posílí v sebedůvěře. A pokud se něco nepodařilo, věnujte pozornost myšlenkám, které vás napadnou v případě, že budete chtít něco změnit. To je vždycky možné, ale neděje se to jen tehdy, když to ani nepřipustíte.
Ve svatojánském období jako by se zaselo semeno vašich plánů, a nyní spěje k realizaci. Ale samo se to nestane. Je potřeba normálních běžných aktivit, prostě lidských rukou, aby se to uskutečnilo a stejně tak je potřeba vaší důvěry v to, že je to možné.

Energie tohoto týdne přinášejí posvěcení k vaší svobodné existenci. Ale její obraz a posléze skutečnost je jen ve vašich rukách. Skutečnost začíná v představě, v myšlenkách a nejdůležitější indicií je váš POCIT. Je-li dobrý, pak jste na správné cestě. Ale bez fyzické "práce", bez fyzických "rukou", se to samo nestane. Je potřeba fyzického těla a jeho "dělání", aby se všechny schopnosti, talenty i vize mohly uskutečnit.

Připomínám odkaz na knihu Rudolfa Steinera také v souvislosti s tímto týdnem, a to s vděčností, že jsem se mohla před 26 lety setkat s antroposofií. Vyslovuji velkou vděčnost za to, že ji mohu stále a znovu objevovat a stále a znovu se jí nechat překvapovat.

Tenkrát, před tolika lety, což mi připadá jako včera, jsem při čtení Steinerových knih měla pocit, že všemu naprosto rozumím, jako by to bylo ze mne zrozeno. A s každým dalším dnem, po celou tu dobu, poznávám, že rozumím stále nově. Na počátku jsem rozuměla, ano, a i když nejméně, můj pocit byl největší.

Je totiž moc důležité, když máte pocit, že všemu dočista plně rozumíte, i když v něčem začínáte. A mnohdy jste o tom dokonce i přesvědčeni. To je v pořádku, není to nic namyšleného. Tak se to musí stát, aby se člověk nevzdal a pokračoval na cestě. Je pravda, že se vším dalším poznáte, kolik toho ještě nevíte. Ale takové poznání přijde zpravidla ve chvíli, kdy už to pokorně můžete přiznat, protože víte, že vás už nic nemůže odradit. A také víte, že vás celá ta dlouhá cesta obohatila o fůru rozmanitých zkušeností, které začnou zapadat do sebe jako puzzle, až z toho všeho začnete mít skutečnou lidskou radost. Ale na úplném počátku, ten pocit hlubokého porozumění skoro v absolutní nevědomosti, ten je mimořádně důležitý. Jako děti.

Tím chci říci, že pokud se setkáte s něčím, co vás zajímá, tak i přesto, že je to úplně nové a neznámé, přijměte s vděčností. Protože právě onen zájem a vděčnost vás ponechá v proudu, dovolí nově poznávat a přinese radost.

Vzpomínám si, jak před lety se slovo antroposofie nemohlo skoro ani vyslovit nahlas, aby člověk nesklidil výsměch: „Jo, Steiner? Tak to je něco jako Zimmermann, viď? Vymyslel snad všechno kromě lepidla.“ A dnes? Mnozí z nich uznávají, chodí na výstavy, do galerií, kde jsou nejen zmínky o souvislostech s antroposofií, ale vystavována rovnou díla Rudolfa Steinera, a hodnocena jako úžasná. A z toho mám obrovskou radost.

Rudolf Steiner téměř v každém svém díle píše, většinou mezi řádky je třeba číst: „Tvořte, tvořte, tvořte, v souladu s danou dobou, s aktuální situací ...“ To není citace, to je má interpretace. Vnímala jsem to v jeho knihách, kterých jsem přečetla stovky, vždy a všude. Odmítal dogma, přestože jeho jazyk je přísný. Inspiroval ke kreativitě. Důsledně a hluboce.

Antroposofie je velmi silná. 

Možná i proto zanikla jedna školka v systému, protože do ní sáhla zlá ruka, předstíraje zájem (chvíli to lze, ale ne dlouho), sáhla hluboko, pošpinila a síla antroposofického ducha jen ustoupila z cesty. Pro mne však nastala nová cesta, vystoupení ze systému a svobodná práce.

Není to snadné, to přiznávám, ale je to možné. A nejdůležitější je skutečnost, že je to krásné.

Vyslovuji vděčnost všemu a všem, co se stalo. Vyslovuji vděčnost všem, kteří se věnují waldorfským školám tady a teď, je to moc náročné, stejně jako všem, kteří pracují v jiných školách, a stejně těm, kteří s odvahou umí opustit zničující sofistikovaný systém a hledají cesty ke svobodné tvůrčí práci. Všechno je důležité.

Moje tvůrčí práce spočívá v pomoci těm, kteří se rozhodli změnit své staré životní vzorce a přesvědčení. I v této oblasti jsem však jeden z „pionýrů“, takže i za tuto práci občas sklízím výsměch. Ale to nic. To je úplné nic proti radosti, kterou to přináší mně i ostatním.

Každopádně tento týden vděčnosti nese silné energie k tomu, abyste tohoto „institutu“ (vděčnosti) využili k násobení všeho dobrého, co prožíváte, víte, máte.

Pozorujte, vnímejte, vnímejte a pozorujte, s vděčností. Pište si vše a pak se k poznámkám vraťte. 

Svatojánský týden – týden vděčnosti

Přeji i vám šťastná rozhodnutí, která začínají vděčností za vše, co je nyní. Jen je občas potřeba zaostřit na dobré.

A jak to všechno nastartovat, jak v tom pokračovat, takovou zkušenost s láskou předávám při individuálních setkáních a na svých kursech a seminářích.

Těším se někdy na se-tkání a buďte šťastni.

Vaše Yvell

Odkaz na úvodní článek

Pranostiky na červen

Často povětrnost Sedmi bratří na budoucích sedm týdnů patří. (27.6.)

Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.  (28. 6.)

Je-li od Petra až do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno. 

Týden od 19. 6. do 25. 6. 2016

Nálada v týdnu od 19. 6. – 25. 6. 2016

Týden světla

Vzácný týden.

V jistém smyslu advent léta – tedy očekávání dnů nejvyššího léta. Krása v plné síle, nejdelší dny v roce, nejvíce světla, jak je vůbec možné. Je tohle vůbec možné?

Svlékáme se, leháme si na teplou zem, vystavujeme se slunci, zvedáme hlavu k nebesům, ke hvězdám. Z takového počínání lidí se snad všechno na téhle zemi musí radovat.

Ano, kéž je vše vnější také v souladu s vnitřním „pozvedáním“ se.

Země půl roku vydechovala a její výdech dosáhl maxima.

Možná někdo prožívá náročné období, řeší problémy, těžkosti a možná se někomu těžko čtou tyto řádky, je-li v nějakém smutku. Ale věřte, ať tak či tak, vždycky existuje řešení. A kromě toho – když přeci jen přese všechny životní těžkosti pozvednete hlavu k nebesům s vděčností, pak alespoň malinko připusťte, že právě ona vděčnost násobí vše, čemu je vyslovena. Násobí vše dobré a jakoby zázrakem gumuje vše nepotřebné (smutky, úzkosti, strachy, bolesti…).

Opravdu s důvěrou se můžete obrátit ke světlu a teplu. Není nic moudřejšího na tomto světě, než světlo.

Je to skutečně magický týden roku – letní slunovrat. Podobně jako vánoční týden se zimním slunovratem, kdy slunce se vrací ze svého hlubokého úkrytu, tak v tomto týdnu nastává podobný obrat – slunce se začíná vracet poznenáhlu do svých hlubin, ale se vším, co přijalo od nás. V těchto dnech je ve svém nejvyšším bodě, proto také nejvíce přijímá. Nenechejte si ujít tuto příležitost a ve dnech okolo letního slunovratu vydechněte vše, co už vašemu životu neslouží k radosti, štěstí a hojnosti.

Najděte si chvilku, abyste si to v mysli uvědomili a pak jakkoliv, jak umíte či chcete, vydechněte od vzduchu, odevzdejte světlu, slunci. S vděčností, že Světlo je moudré a se vším si poradí. Pak se jen nechejte zalít novým světlem, které sestupuje vždy v nejdokonalejší čistotě.

Svatojánská noc

Ze čtvrtku na pátek můžete oslavit svatojánskou noc. Věnujte pozornost také samotnému dni. Je krásný, často větrný, někdy bouřlivý, jindy obsáhne mnoho nálad a proměn. Ale vždy je světlý. Je jako náruč – připraven přijmout vaše přání a odnést je ke slunci, aby se v dalším půlroce mohlo vše k vám snášet, ve vašich životech manifestovat.

Pokud budete slavit svatojánským ohněm, pak vězte, že do ohně můžete vkládat svá přání. Ale měla by mít vždy pozitivní formu: tedy formulujte to, co si přejete dobrého, aby se uskutečnilo (na rozdíl od Valpuržiny noci, kdy se do ohně vkládají přání, aby skončilo něco, co si nepřejete).

Pozoruji tyto dny už desítky let a jsou to fascinující zážitky (což je ovšem na dlouhé povídání).

Na obrázku je leminiskáta, znázorňující koloběh roku (jaro, léto, podzim, zima). Její rytmus, vliv, význam a nádherné souvislosti se životem člověka podrobněji probíráme a řešíme na seminářích s touto tématikou.

Přeji vám ten nejsvětlejší týden letního půlroku.

P.S. Není důležité, jaké jsou okolnosti, důležité je  pokusit se dostat do dobrého pocitu! Ten je magnetem pro vše.

Pranostiky na červen

Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Červen stálý - prosinec dokonalý.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.

Týden od 12. 6. –18. 6. 2016

Nálada v týdnu od 12. 6. –18. 6. 2016

Týden cítění

Tento týden krátké sdělení: Červen je pravou sluneční hodinou roku. Slunce, které vykouzlilo před zraky duše bohatství života z mrtvé země, blíží se ke svému vrcholu. Vše, co se děje v této době kolem nás v přírodě, je zároveň velkým zvěstováním…V hodině této sluneční je na Tobě, bys poznal moudrou zvěst… (cit. z knihy Kalendář duše R. Steinera).

Tak. Nikdo nic nemusí, ale může – už tenhle pocit svobody je krásný sám o sobě. Protože krásu (nejen) přírody prožíváme citem (cítíme to, cítíme se -nějak…), i naše vůle je ovládána city, proto je dobré věnovat pozornost pár dnů vědomě svým citům. Sdělí vám mnoho. Samozřejmě to nemusíte provádět jen v jednom týdnu v roce, můžete stále, kdykoliv, ale tento týden je svou energií, náladou, silně nakloněn vás podpořit v takovém vědomém počínání.

Jakou tedy právě v tomto týdnu můžete vnímat, tedy cítit zvěst přírody? Třeba že je možné ztratit se v plnosti krásy a světla, jistým způsobem „obětovat“ své zauzlené sklony k sebestřednosti, odevzdat je světlu, přírodě, slunci. To vše v důvěře, že se nejedná o žádnou ztrátu, ale naopak o velký zisk. 

Můžete odevzdat, co nepotřebujete, a nechat se hýčkat červnem, sluneční hodinou roku, jen v dobrých pocitech.

Možná to není snadné, ale určitě je to možné.

Přeji vám laskavé dny

Vaše Yvell

Pranostiky na červen

Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Červen mokrý a studený – bývají žně vždy skaženy.
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.

Týden od 5. 6. –11. 6. 2016

Nálada v týdnu od 5. 6. –11. 6. 2016

Týden zrcadlení

Světla stále přibývá! To je nádherná zpráva v těchto i v následujících dnech.

K tomu, abyste se zahlédli v zrcadle, také potřebujete světlo (ve tmě byste nic neviděli). Následující dny a týdny vám příroda nabízí příležitost vidět! Vidět nejen svět v denním světle déle, ale vidět také více v každodenním životě. Třeba více souvislostí.

A k tomu slouží zrcadlo. Tento týden zrcadlení nabízí možnost nechat unášet své cítění do prostoru, do nekonečných dálek, a také možnost nahlížet na prazvláštní souvislosti vlastního života s okolnostmi, ve kterých se ocitáte, se situacemi, které prožíváte, s lidmi, které potkáváte. V těchto rozmanitých vztazích můžete hledat inspirující odpovědi na mnohé otázky či nejasnosti v životě.

Jak?

Třeba jen tak jednoduše, že si mnohých situací budete všímat více pozorněji než kdy jindy, že se budete třeba sami sebe vnitřně ptát: „Co mi tahle situace chce sdělit? Co pro mne znamená? O čem vypovídá? Proč se mi děje právě tohle? ...“

Vaše intuitivní, vnitřní odpovědi, tedy vždy to první, co vás napadne, bývá většinou ta správná odpověď. Většinou bývá dobrá, klidná, příjemná a přijatelná, někdy až tak dobrá, že jí člověk nechce ani uvěřit, a tak přepne svou vnitřní intuitivní moudrost na racionální program a začne „vymýšlet“ další a jiné odpovědi. Ale takové situace určitě dobře znáte, nemusím déle vysvětlovat.

Desítky let svého života tvrdím, že bez vztahu a bez umění nelze žít. Bez nich bychom zahynuli. Zpětně si uvědomuji, že jsem to kdysi dávno tvrdila intuitivně, bez poznání, které mám dnes, bez zkušeností (i když jsem si tenkrát myslela, že tomuto tvrzení naprosto rozumím). Po letech, s notnou dávkou životní zkušenosti, jen potvrzuji toto své dávné tvrzení. A tuším, že nové životní zkušenosti ho nově nasvítí a posvětí.

Proč vlastně vztahy?

Proč se o tom zmiňuji? Protože právě vztahy jsou dokonalým zrcadlem, dokonalým učitelem. Vlastně pomocníkem v sebepoznávání. A sebepoznávání je cesta k poznání obecnějšímu. Nejsem Budha, ani Bůh, rozumím životu jen po svém, ale trvám na tom, že právě vztahy, a to jakékoliv, s kýmkoliv a s čímkoliv zrcadlí vždy to, jaký máme vztah sami k sobě.

Je to téma věčně živé. A věčně připomíná, že sami k sobě mívají lidé zpravidla ten nejbolestnější vztah. Proč? Protože se bojí odmítnutí a nepřijetí. I to je ovšem přirozené. Přesto většinou žijí lidé tak tak všelijak, jen aby co nejméně zažívali pocit odmítnutí. Jenže tím nevědomě odmítají svou vlastní přirozenost, své vlastní potřeby, a tedy odmítají sami sebe.

Já vím, kdybych vám teď řekla, že opravdu nejdůležitější je uzdravit vztah sám k sobě, tak byste se nahněvali, že to už dávno víte, nebo že to není snadné, nebo že to vlastně vůbec není potřeba… Já vím, souhlasila bych s vámi a souhlasím. Ale přesto tvrdím, že to je nezbytné. A je to možné. Nemusí se nic radikálně bořit nebo měnit, i když i to je možné, ale někdy stačí jen dobře „vidět“. Proto bývá zrcadlo, ať už v koupelně, pokoji, v autě nebo ve vztazích tak důležité.

Navíc vždy existuje něco nebo někdo, kdo vám v tom může pomoci.
Pokud ovšem nehodláte vyhledávat pomocnou ruku v tomto směru, pak právě princip zrcadlení je jednou z možností. Ale pomocníkem se stane jen tehdy, když životní situace prostě přijmete, podíváte se na ně, „popovídáte si s nimi“ (vnitřně) a připustíte, že vám něco napověděly, že vám poskytly možnost změnit v životě něco tak, abyste primárně sami k sobě pocítili úctu a lásku.

Inu, tak. Je to téma věčně živé, ale také tak velké, že by vydalo na sto knih. Nyní ho musím opustit.

Přeji vám tedy krásné chvíle a jen ty nejradostnější obrazy v zrcadle života.

„Nebojte se,“ řekl Anděl.

Světlo máte na své straně: není pouze venku, ale dostává se i do vašeho těla, do vašich buněk, prosvětluje celý váš život.

Buďte šťastni.

Vaše Yvell

Pranostiky na červen

Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnete kositi.

Medardova kápě, čtyřicet dní kape. (8. 6.)