Týden 14. 8. - 20. 8. 2016

Nálada v týdnu od 14. 8. - 20. 8. 2016

Týden proměn pokračuje

V minulém týdnu jsem napsala, že následující dva týdny jsou obdobím jisté neuchopitelné hranice a téměř nepoznatelné proměny.

To stále platí. Platí to vlastně nekonečně. Nicméně v tomto (počínajícím) týdnu více než kdy jindy můžete vnímat blízkost hranice, za níž je jakákoliv proměna viditelnější, zřetelnější.

Možnost změny a proměny, ta je k dispozici neustále, o tom žádná. Jen někdy je příznivější období, než jindy. Podobně jako vánoce: možnost obdarovat své blízké, ta je také vždy. Ale o vánocích nabývá jiného rozměru. Nemluvě o zimním slunovratu, kdy se světlo a teplo začíná navracet, vy cítíte tu změnu, hranici, a přesto po tomto bodu obratu, jisté hranici, vrcholí zima. Jakoby to, co se začíná proměňovat, co prošlo hranicí, nechtělo ustoupit a nabírá na intenzitě.

Dá se tomu rozumět?

Nebo ještě jinak: vystavit se slunci můžeme kdykoliv v průběhu roku, to ano, ale v létě je to jednak nejpříjemnější a jednak jsou proměny, které slunce způsobuje, více zřetelné, viditelné, téměř uchopitelné (třeba opálení). Slunce má prostě intenzivnější vliv a sílu. Stejný princip – letní slunovrat, hranice a bod obratu už je dávno za vámi a přesto síla tepla a světla nabývá na intenzitě. Celá příroda toto přirozeně ví, přirozeně se na to připravuje a také přirozeně využívá. Bez debat.

Zpátky k tomuto týdnu – k hranici a proměně – tento týden prostě nabízí v jistém smyslu podporu, intenzivnější podporu pro vše, co se hlásí k životu, co si žádá změnu.

Tedy tento týden více než kdy jindy nabízí podporu něčemu, co tušíte, cítíte, že je nablízku, že existuje, děje se, ale není úplně jasné, není zřetelné, není uchopitelné, není zjevné.

V takovém smyslu tento týden nabízí intenzivnější podporu vašemu tušení a intuici.

Samotná cesta „za hranice“ je již proměnou.

Tedy proměnou se může stát důvěra ve vlastní tušení, ve vlastní intuici. A to je velké dílo. To je, jako byste nalezli něco dávno ztraceného. Nádhera.

Hranicí v tomto smyslu může být jen přechod mezi nejistotou a důvěrou ve vlastní tušení.

A je-li tomu tak, potom se může stát, že to, co bylo před hranicí, před bodem obratu, bude ještě nějaký čas sílit, ale vy už můžete nejen tušit, ale skoro vědět, že to nové, pro které jste se rozhodli, je téměř nevyhnutelné.

Chci však jen doplnit tuto přirozenost o moment „vědomí“, a to vědomí ve smyslu, které je vlastní člověku: tedy „být si vědom“ těchto přirozeností. Jak ve vnější přírodě, tak ve vnitřní „přírodě“ (přirozenosti) člověka.

Podobně je to i s náladami či energiemi jednotlivých týdnů.

Moje největší radost z vnímání jinakostí týdnů spočívá právě v tom, že se skrz intuici a pocity dostává „nálada“ daného týdne do vědomí. Být si vědom, toho či onoho, je jedno čeho, to je úžas. Být si vědom souvislostí, nenahodilostí, okolností s vlastním životem, to je jistě také námaha, ale smysluplná.

Nemusíte dělat žádné radikální změny a kroky, které tušíte, že by bylo třeba udělat, ale stačí připustit, že vaše vnitřní vnímání, tušení nepřichází zvenčí, je součástí vašeho života, stačí tedy jen připustit, že vás vaše intuice může vést za hranice a k proměně. I kdyby to tak na první pohled vůbec nevypadalo.

Samotné rozhodnutí je bod obratu, slunovrat. 

V takovém důvěrném spočinutí můžete nechat proměnit smutky, bolesti trápení, nejistoty a bůhví co do klidu a radosti, do něčeho laskavého.

Můžete, nic nemusíte.

Ale co ztratíte, když jen tak při tiché vnitřní hře necháte jako v pohádce vypařit staré a otravné smutky, nebo prostě zmáčknete „delete“, vymažete, co nechcete a zahalíte se do laskavého královského roucha, posetého hvězdami, které se v těchto dnech sypou s nebes.

Dovolíte si to? Dovolíte to sami sobě? Nebo ne? Nebo chcete zůstat beze změny, bez proměny, ve starém?

Můžete. Nic nemusíte.

Pokud si to dovolíte a budete si toho všeho navíc vědomi, budete si „hrát“ takto vědomě, tak získáte nádherné bonusy navrch. Vědomé uchopení takové síly proměny vás může podržet na cestě do radosti, o jaké sníte, nebo o jaké jste možná ani nesnili.

SRPNOVÝ ÚPLNĚK – 18. 8. 2016

Právě ve fázi před a po úplňku jsou velmi zřetelné okamžiky proměny.

Čtvrteční úplněk je ve znamení Vodnáře – posiluje originalitu, nápaditost, tvořivost, svobodu, nezávislost, moudrost, oživuje tendence ke spravedlnosti.

Udělejte si čas pro sebe, sepište si svá osobní přání, cíle. Zajímejte se také o okolní dění, sami si volte, čemu budete věnovat pozornost.

Důvěřuje své vlastní originalitě, jedinečnosti, nechejte se přenést za hranice starého.

Vstupte s důvěrou do nového, i když to staré bude možná ještě doznívat.

Stačí začít jen v představě.

A buďte si toho všeho vědomi.

Hrejte si.

Hrejte si co nejkrásněji, abyste v následujícím týdnu měli na co vzpomínat. Může se vám to hodit!

Přeji vám laskavý týden a kéž vás královské roucho poseté hvězdami nejen chrání, ale též září světlem pro vás i pro všechny vaše blízké.

S důvěrou vaše Yvell

Pranostiky na srpen

Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnosti vína se nadíti. (15. 8.)
Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená. (18.8.)

Týden od 7. 8. – 14. 8. 2016

Nálada v týdnu od 7. 8. – 14. 8. 2016

Proměny a hranice

Léto vrcholí, i když nenápadně, nepoznatelně ubývá světla. Tak to je až do chvíle, kdysi toho všimnete, a je vám jasné, že je to nevratné. V takové chvíli víte, že se vše děje v řádu vesmíru, trochu možná zanaříkáte, že jste si ani nestačili pořádně odpočinout a už zase frčí takzvaný pracovní či školní rok. Ale dokážete přijmout a smířit se, je to tak?

Jinak už je to v osobním životě, kdy sem tam také ubývá světla (vnitřního), mnohdy nenápadně, nepoznatelně, až do okamžiku, kdy si toho všimnete. Rozdíl bývá v tom, že v těchto chvílích, osobních, už se ne tak snadno umíte smířit se skutečností, že situace je prostě taková, a začnete s námahou podnikat kroky k jakémusi návratu zpět. 

Přijmout a smiřovat se s osobní situací už tak snadno nedokážeme, je to tak? Jistě, ne vždy, a ne všichni, hodně zjednodušuji, prosím o shovívavost, ale zobecnit musím, abych mohla připomenout krásu proměn. Proměn, které v sobě nesou vždy nějakou hranici, ale ne vždy poznatelnou.

Následující dva týdny jsou obdobím jisté neuchopitelné hranice a téměř nepoznatelné proměny.

Koukněte do přírody: seschlé semínko, zapadlé hluboko v zemi, v temnotě, se neděsí, ale užívá si temné „noci“ k odpočinku, aby se na jaře s prvním paprskem slunce prostě probudilo a šup šup, rostlo do krásy a vykvetlo. Pak dozraje, sesype semena svých plodů opět k zemi, uvadne, svým způsobem zmizí a koloběh se opakuje. Takový život připadá člověku naprosto přirozený a přijatelný.

V životě člověka je to podobné, jen trošku obráceně v souvislosti s ročním obdobím. Na začátku léta jsou v našem nitru hluboce a v temnotě těla uložena semínka našich vnitřních darů, schopností, talentů, nebo potenciálu. Nevěnujeme jim však v létě tolik pozornosti, protože vědomí člověka se obrací k vnějšímu světu, ke slunci, k nebi, svlékáme se a vystavujeme svá těla pod širým nebem, a jsme z toho šťastni.

Jenže s ubývajícím sluncem ve vnějším světě se začínají v našich vnitřních životech probouzet poklady, ona semínka, která chtějí ven, chtějí začít růst, vykvést, dozrát. A k tomu potřebují také světlo a slunce, ale to lidské, vnitřní světlo. Už v těchto srpnových dnech se připravují naše vnitřní „semínka“ k životu tak, aby na podzim rostly a dorostly, a v zimě, v době vánočního zázraku a obratu slunce, chtějí zazářit jako zralý plod, s uzrálou moudrostí. Vnitřní.

Takovou příležitost máme my, lidé, donekonečna opakovaně, podobně, jako rostliny v přírodě. Tomu, co se nám nepodaří v tomto roce, máme příležitost nechat vykvést a uzrát v roce následujícím. Nekonečný koloběh. Nekonečné možnosti.

Ale proč čekat, když můžeme hned.

Tím chci říci, že být si vědom ubývajícího světla ve vnějším světě, uvadání v přírodě, je blahodárnou příležitostí být si vědom také svého vnitřního slunce, které se v tomto období začíná probouzet a sílit. Je to úplný počátek, pravda, teprve až s podzimem si toho budeme vědomi plně, ale už nyní chci připomenout, že hranice životních proměn není striktní, tenká, ostrá, ale pozvolná. Že už dlouho před tím, než se změny projeví, tak v člověku uzrávají.

Být si vědom některých přírodních zákonitostí může být pro život velkým pomocníkem.

Následující dva týdny, tento i další, přinášejí pomocnou energii k tomu, abyste se nelekali případných nepříjemných pocitů, nebo situací, protože mohou být právě oním připomenutím, že ruku v ruce s tím, jak se proměňuje a sklání vnější svět, probouzí se naproti tomu vnitřní život a síla člověka. Jenže k uvědomění si této krásy je někdy potřeba právě vnějších okolností. Nechci říci rovnou „nakopnutí“, abych vás neděsila.

Věřte, že ona připomenutí, že nejsme stvořeni jen ze hmoty, ale také ze světla (ducha), bývají zpočátku opatrná, jemná, slabá. Jen když jim vůbec nevěnujeme pozornost, pak mohou přibývat na intenzitě.

Povím vám krátký příběh, který se mi přihodil včera, když jsem pomýšlela a promýšlela právě energie přicházejících dnů:

Pozdě večer jsem zjistila, že nemám svůj mobil. Ztratil se. Prostě zmizel. První pocit byl extrémně nepříjemný, znáte to: Co si počnu? Bez kontaktů! Když budou volat děti, klienti…

Mobil nebyl, ať jsem hledala, jak jsem chtěla. Zmizel. To víte, že mne hned napadlo: Co tohle má znamenat? Ztrácím kontakty! Aha – ztrácím kontakt.

Půjčila jsem si mobil svého muže, abych některé pracovní záležitosti vyřídila, ale bylo to složité, neb mi scházely ony osobní kontakty. No nic. Snažila jsem se s tím jaksi vědomě smířit, ale cítila jsem, jak se do toho nutím a jak mi to moc nejde. V tom jsem zavnímala jakýsi vnitřní hlas, který mi říkal: Opři se o vzduch (nikterak nefabuluji). Znovu a silněji se v mé mysli opakoval. Nerozuměla jsem hned, ale vzpomněla jsem si na jednu báseň, kterou jsem napsala před lety pro Kantátu Všechen ten čas (hudební skladba Daniela Skály) a v ní píšu: Vzduch je plný Boha, dechu…

Aha! Že by? Opři se o vzduch? Copak mne udrží? Nevím, ale zkusím to. 

Zkusila jsem si jen tak představit, že vzduch je mou oporou. Chvíli jsem na to myslela, a vzápětí se dostavil mimořádně příjemný pocit, zvláštní radost, v níž jsem cítila úplně fyzicky, jak jsem obklopena tím obyčejným ostravským vzduchem, a on mne opravdu „drží“. Byl všude. A byl plný všeho. Napadlo mne, že můj mobil nezmizel z povrchu zemského, ale existuje, je. Někde prostě je, jen já v tuhle chvíli nevím kde. 

Napadlo mne, že vlastně všechno, co ztrácíme, nemizí. Pořád Je. Někdy nalezené, jindy proměněné.

Nebudete věřit, za chvíli zvonil mobil mého muže, který jsem držela v ruce, chtěla jsem mu jej hned předat, když tu vidím na displeji své jméno: Yvetta. Volala jsem já. A bylo to – můj mobil se ke mně vrátil. To trvalo opravdu jen několik minut. Volala paní (se kterou jsem předešlého dne cestovala), která mobil našla ležet ve svém autě na sedadle. Ona si jej také všimla až následující den. Ležel tam celou noc, půl dne, lákadlo pro zloděje. Ale tentokrát to bylo jen lákadlo pro mne – ničím nenahraditelná zkušenost, že ztráty v životě jsou velkou příležitostí … k něčemu, čemukoliv, ale každopádně k tomu, co se hlásí k životu zevnitř a chce být jen lehce posíleno. Inu, tak se stalo, tak to je.

Píši tento příběh pro to, abych i vás inspirovala k naději, že ať se děje co se děje, můžete (nemusíte) opřít se o vzduch a nebo zavnímat a poslechnout svůj vnitřní hlas, který vám napoví něco jiného, ale pro vás nepochybně dobrého.

Přeji vám krásné letní dny, plné laskavých nálezů a proměn bez bolestných ztrát.

Vaše Yvell

Pranostiky na srpen:

Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Na svatého Vavřince, hop zemáky do hrnce. (10. 8.)

Týden od 31. 7. – 6. 8. 2016

Nálada v týdnu od 31. 7. – 6. 8. 2016

Týden pro sebe

Rudolf Steiner v knize Kalendář duše píše pro tento týden: Dotyk s Duchem světa v zážitku léta nevede člověka k rozplynutí v nekonečném oceánu Božství, ale je naopak posvěcením jeho svobodné, samostatné existence.

Pravda, řeknete si, ale to jsou řeči, krásná slova, ale co můj život, můj konkrétní život, ve kterém se právě ocitám, ve kterém musím řešit svoji samotu, nebo nouzi, smutek, bolest, ztrátu, co si počít v takové konkrétní situaci. To se vám beztak podobná slova, jako třeba od R. Steinera nebo i jiná, nechce ani číst, natož jim nějak uvěřit nebo se jimi řídit.

Dobrá. Nechme slova být.

Ale ruku na srdce: chce se vám zůstávat v takovém životním pocitu? Určitě nechce.

Jenže nevíte, jak změnit svou situaci? I to je přirozené.

Píši o tomto tématu dnes proto, že právě v těchto dnech se ke mně dostaly informace od několika lidí, kteří se ocitají v bolestné životní situaci a neví, jak ji změnit. Proto jsem se rozhodla dnešní téma takto zaměřit, protože doufám a věřím, že vám v následujícím týdnu může být ku pomoci.

Úplně první pomocí v různých bolestných situacích bývá první krok: přijmout to, co je nyní. Prostě jen ve slovech přijmout, říci sobě: Dobrá, je to tak, ano, a když to tak je tak to přijímám (změnit můžeme jen to, co přijmeme, čeho jsme si vědomi, plně vědomi). Nemusíte pátrat hned PROČ to tak je, ale jednoduše přijměte.

A pak druhý krok: je moc důležité připustit, že je možná změna. Znovu připomínám, že nemusíte vědět hned JAK změnu provést, ale stačí připustit, že je to možné. Opět jen ve slovech si řeknete: Ano, připouštím, že je to možné změnit, připouštím, i když vůbec nevím, jak to udělat.

A třetí krok: alespoň na pár sekund denně pozorně pozorujte, co se děje kolem vás, co vidíte, co slyšíte, jaká kniha vám přišla do ruky, co právě vysílají v rozhlase, když ho zapnete, co na vás „vyskočí“, když otevřete počítač. Co jste zaslechli na ulici z hlasu kolemjdoucích. Prostě jen tak pozorujte úplně všechno. A zapište si to.

Pak už následují další kroky, ale to se do formátu našeho týdenního kalendáře nevejde.

Každopádně platí, že budete-li hledat pomoc, vždy nějaká existuje. Opravdu. Vždy. 

Důvěřujte sobě. Vaše intuice vás povede správně.

Já přirozeně nabízím pomoc, v níž jsem jen průvodcem na vaší cestě, a zkušenosti jsou nádherné. Velká radost. Nicméně, intuice vás v souladu s rozumem povede určitě tím nejsprávnějším směrem.

Udělejte si týden pro sebe, otevřete své myšlenky naději v dobré. To je vždy lepší než ponechat myšlenky i pocity beznaději. Všechno, to i ono, jsou mocné tvůrčí energie. Vaše možnost svobodného a šťastného života je posvěcena tímto světem, Bohem, ale jen díky životu a vlastnímu rozhodnutí jej můžeme naplňovat.

Pranostiky na srpen

Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.

Týden od od 24. 7. – 30. 7. 2016

Nálada v týdnu od 24. 7. – 30. 7. 2016

Týden porozumění

Neuvěřitelná rychlost, s jakou se proměňuje zima v léto a léto v zimu. Cítíte to také?

Pokud jste v minulých dnech nastartovali, co jste měli v plánu, pak je to požehnáno dobrou energií, a klidně pokračujte dál, v důvěře, že směr i vítr je dobrý. Jen tak dál.

Nadcházející dny přinášejí energii důvěrné ochrany a pomoci. Pokud se teprve chystáte k něčemu, či někam, pak tento týden je ideální na hlubší přípravu, pozorování všeho, vnímání synchronicit apod. A to vědomě – tedy být si vědom toho, co se děje, být si vědom toho, že jakou energii vkládáte, takovou samozřejmě zase zpět přijmete. Já vím, právem byste namítli, že to se mi snadno řekne, když vy se ocitáte v takových okolnostech, které se nedají vydržet a jste vystaveni tak negativní energii či nepříjemnému chování od druhých, že vás to stahuje do depresí i do smutku.

Ano, rozumím. I když píši tyhle stánky, vězte, že ani mně se těžkosti a smutek nevyhýbají, ani mně se nedaří pobývat v klidu a radosti vždy tak, jak bych si přála, jak bych chtěla, jak bych potřebovala já i mojí blízcí. I já mívám smutná období, kdy těžkostí ve vnějším světě nikterak neubývá, a důvodů k radosti je méně a méně. Pravda. Ale neříkejte, že se nenajde chvilka, ve které byste mohli na to všechno s odhodláním nahlédnout, nebo od toho všeho odhlédnout a … rozhodnout se pro dobré. Hm?

I já jsem se rozhodla v několika prázdninových (prázdných) dnech, kdy všichni odjeli letně se radovat či odpočívat, užít si samoty ke klidné retrospekci a prázdninové cestě do sebe. Podařilo se. Byla to „práce“, ale posléze velká radost.

Neuvěřitelná rychlost, s jakou se proměňuje teplo do chladu, tma ve světlo.

Souhlasíte? Souhlasíte-li, že to je neuvěřitelná rychlost, pak mi dáte také za pravdu, že v podobně závratné rychlosti se může smutek proměnit do radosti. Jako lusknutím prstu. Ale trvalý efekt to má tehdy, je-li to opakované (opakování – matka moudrosti) a také vědomé. Čím více jste si vědomi svého rozhodnutí pro dobré, své touhy proměnit staré v nové (bolest ve zdraví, smutek do radosti, …), tím větší síly nabývá. A věře, že je to možné.

V takové rychlosti je ovšem potřeba být obzvlášť pozorný. Je to podobné jako při řízení auta. Čím větší rychlost, tím je potřeba větší pozornosti. Ale jak ode mne už asi očekáváte, řeknu, že je skutečně užitečné věnovat pozornost více tomu dobrému, než zlému. To neposkytuje sice žádnou zárukou, že by v našich životě neexistovaly těžkosti, ale je to důležitý krok.

Tento týden chci tedy připomenout, že i když je svět plný doslova neskrývaných válek, bojů, atentátů, teroristických útoků, vůči kterým jsme v určitém smyslu bezmocní, pak máme mimo jiné jednu určitou lidskou možnost, kterou je soucit. A kromě toho také možnost postarat se o sebe tak, abychom alespoň v našem nejbližším okolí vydechovali do prostoru co nejvíce klidu, porozumění, lásky.

Posílám povzbuzení, aby se i vám na prázdninové cestě do sebe či od sebe podařilo s osvěžujícím deštěm slz, světlem měsíce, se sluncem a teplem, v tichu a klidu, najít vnitřní porozumění nejen k sobě, ale prostřednictvím sebe i k druhým, k dětem, rodičům, partnerovi, přátelům… To jsou dary k nezaplacení, ke vděčnosti.

Jednu takovou formu, jak si pomoci v určité nouzi (pocitové), právě dokončuji ve své MALÉ KNIZE – Alchymie radosti. Hned, jak bude hotová, bude k dispozici i pro vás.

Nicméně, energie následujícího týdne právě k tomuto vyzývá, tomuto napomáhá. Je to období mezi úplňkem a novoluním, období příprav nebo pokračování v započatém díle, v započaté práci. Ideální čas pro uzdravení všeho bolavého, v různých oblastech.

Nevzdávejte se! Nebojte se!

Naberte laskavý směr k radosti, zdraví i hojnosti na všech rovinách. A pozorujte. Všechno jenom pozorujte. Kdyby se vám přihodilo cokoliv nepříjemného, zkuste se na to podívat jako na film v kině – a pak se vrátit ke svému dobrému nasměrování. S hravostí a s důvěrou, jako děti.

Přeji vrcholné letní dny, plné radosti a světlé krásy.

Vaše Yvell

Pranostiky na červenec

Slunce peče - déšť poteče.

Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu. (25. 7.)

Svatá Anna - chladno z rána.(26. 7.)

Týden do 17. – 23. 7. 2016

Nálada v týdnu od 17. – 23. 7. 2016

Týden konání

„Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra.“

Ano, stará dobrá moudrost, do které se ale člověku vždy úplně či plně nechce. Přirozené. Určitě máte všichni takovou zkušenost, že když jste váhali, váhali a odkládali, tak mnohdy, ne-li vždy, to nebylo ku prospěchu věci. Samozřejmě je dobré promýšlet své kroky a nejednat unáhleně, ale tímto rčením mám na mysli skutečnost, že když už vás určitá rozhodnutí opakovaně a opakovaně napadala, pak jsou to přesně ta, která chtějí být uskutečněna. A když už vás napadala, když se ve vaší mysli opakovaně vracela, pak patří k vašemu životu. A patří k němu jako dobrá a možná hodně důležitá rozhodnutí. I když nemusí být snadná, to přiznávám. Ale to se člověku většinou jeví ještě před vykročením. Pak krok za krokem už většinou jde všechno lehce a elegantně.

Tento týden, navíc posílen středečním úplňkem, je ideální pro to, abyste zrevidovali své životní potřeby, a pak se pustili beze strachu do jejich uskutečnění. Beze strachu a v důvěře, že nejste jen hmota nebo fyzický robot, který plní úkoly, aby uspokojil druhé. Ale jste také duchovní bytost – v tom smyslu mluvím o důvěře.

Smyslové vnímání, které nám zprostředkovává užívat si krásy, zejména v letní přírodě, je současně blaženým závojem, který umožňuje vidět a prožívat jen nepatrnou část plné krásy. Ani já si neumím představit, co všechno bych asi viděla, kdyby mne omezenost smyslů nedržela před závojem poznání. V tom tuším zázrak života. Tedy to, že i omezení, kterým jsme vystaveni, mají svůj význam a skrytou moudrost. Můžeme „vidět“ a prožívat jen tolik, kolik jsem schopni. Ale zároveň nám tato smyslová omezení zprostředkovávají určitou vnitřní sílu, kterou bychom nebyli schopni bez fyzického těla rozvinout.

V takovém souladu – vnitřního prožívání a vnějšího počínání – je ukryt poklad radosti.

Souhlasíte? Nebo…? Copak jste neměli největší radost vždy z toho, co se vám skutečně a fyzicky v životě podařilo uskutečnit, na rozdíl od toho, o čem jste jen snili a přemýšleli?

Léto je krásnou příležitostí, abychom si užívali světla a tvořivého tepla, které nás obklopuje a také vstupuje do našich těl skrz smysly. A omezení? Ta jsou přirozeným darem. Tak přirozeným, že si ho většinou nejsme vědomi, podobně jako nevnímáme, jak nám pracují játra nebo ledviny. A přesto bychom bez nich zahynuli.

Když tedy přijímáme skrz vnitřní prožitky a myšlenky, pak soulad přichází tehdy, když také konáme a uskutečňujeme to vnitřní skrz vnější konání.

Přeji vám, skutečně moc vám to přeji, abyste si užívali všech proudů krásy, které letní vítr rozfoukává po světě, a abyste ve svých osobních životech krůček za krůčkem udělali to, co vnímáte jako dobré pro sebe i pro všechny zúčastněné.

Při takovém konání si můžete třeba hrát, jako děti – pracovat s nadšením, hravě, se sebeuvědoměním a využívat plně své kreativity. Nebojte se riskovat a dělat věci jiným způsobem. Ať už se bude dít cokoliv, usmívejte se, nenechte se zatáhnout do zbytečných sporů a hloupých hádek.

Nemusíte poslouchat a číst negativní zprávy, tvořit nebo poslouchat pomluvy, nemusíte dělat nic „blbého“. Prostě nic nemusíte, i když můžete, v tom je svoboda rozhodnutí krásná.

A máme tady červencový úplněk!

Tento úplněk ve znamení Kozoroha vám může připomínat předsevzetí, která jste dali sami sobě či jiným v době zimního úplňku. Co jste si slíbili, že budete dělat? Konáte tak? Když ne, tak proč? Úplněk v Kozorohu je příležitostí nově vykročit k úspěchu v zaměstnání, kariéře či podnikání, v nových projektech i tvořivých dílech. Nebo upravit a opravit již probíhající práci.

Úplněk přináší vždy jakési naplnění, završení a současně je to začátek nové fáze. Ve své negativní poloze může přinášet pocity vyčerpanosti (když ne horší), ale jak říkám – i to je výzva!

Pranostiky na červenec

Když dne ubývá, horka přibývá.

Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína. (19. 7. )

Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod.(22. 7.)

Týden od 10. 7. – 16. 7. 2016

Nálada v týdnu od 10. 7. – 16. 7. 2016

Týden výšin

Vysoké léto trvá. Jeho nejvyšší bod je sice za námi, ale energie vysokého léta stále sálá z výšin a člověk má stále možnost do jeho výšin vnášet vše, co uzná za vhodné.

Nic nemusíte, vůbec nic, ale můžete. 

Už v těchto slovech je potenciál svobody, natož ve skutečnosti. A skutečně – zkuste si jen tak, hravě a svobodně, jako děti, zvolit, jaké myšlenky, pocity, slova, skutky byste chtěli prožívat. Tak takové zkuste vynášet do světa. Je to blahodárný pocit – vrátí se vám totiž skoro okamžitě zpátky, navíc umocněn.

Ano, ano – co stvoříme, to se umocněno vrací zpět.

Kéž bych nemusela nikdy pomyslet ani psát „ach“…(protože vše nedobré vrací se i v negativní formě umocněno). Kéž bych mohla psát (a vnímat) jen „ano“ (protože vše dobré vrací se zpět).

Nicméně, aby to nevyznělo příliš egoisticky, že tvoříme jen něco pro sebe, aby se to k nám zpět vracelo umocněno v pozitivní formě jen pro nás, doplním vysvětlením, že vším TÍM dobrým obohacujeme vše okolo – vzduch, přírodu a koneckonců všechno a všechny, kteří vzduch nadechují. V tomhle tkví princip prastarého rčení „Starej se o sebe“. Myslíme-li v dobrém na sebe, opravdu v dobrém, pak se často cítíme v souladu, a vnímáme-li vnitřní klid a soulad, pak je to zpravidla vždy ku prospěchu všech zúčastněných.

V těchto vlastně několika málo slovech nemohu vše vysvětlit a dovysvětlit. Může se stát, že i tato slova budou někým vnímána jinak, než já zamýšlím. Ale za názory a postoje druhých neneseme odpovědnost. 

Názory  a postoje druhých vycházejí jen z jejich osobního přesvědčení, které já nemusím ani nechci posuzovat. Nesu odpovědnost jen za to, co vnímám já sama a co slovy pojmenovávám, jak nejlépe umím. Byť texty píši někdy rychle, tak vždy jim předchází pomalé promýšlení, prožívání a zvažování. A dnešní den mi přinesl jedny z nejnádhernějších zážitků a pocitů za poslední dobu. Přála bych si, aby v mých slovech bylo čitelné, že vnímám (a nejen já), jak se ocitáme v nádherném období, v blahodárných dnech a pozitivní energii.

Nálada tohoto týdne je více než kdy jindy nasátá životní energií a příležitostí k rovnováze.

Nic nemusíte, ale můžete.

Následující týden můžete zkusit (nemusíte) prožívat beze strachu z toho, co bude… můžete zkusit (nemusíte) nechat se oddat důvěře ve vlastní intuici, instinkty, pocity – jen je dobré pozorovat, zda jsou příjemné, pozitivní, dobré. To je nejdůležitější.

Taková „práce“ v následujícím týdnu vás čeká: věnovat pozornost svým pocitům, náladám. Proměňovat své osobní těžkosti (někdy i s určitou námahou) do dobrých pocitů, což jde mnohdy jen v hluboké důvěře k duchovním hodnotám a principům. Ty mohou být odlišné, jsou individuální. Ale ať už jsou u vás duchoví hodnoty jakékoliv, já setrvávám na svém, že forem a způsobů a cest je nekonečně, ale zdroj je pouze jeden.

Nic nemusíte, ale můžete.

To je Krásné.

Přeji vám nádherný letní týden plný výšin a možností; a zase příští neděli „naviděnou“.

Vaše Yvell

Pranostiky na červenec

Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
Jaký červenec, takový leden.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.

Týden od 3. 7. - 9. 7. 2016

Nálada v týdnu od 3. 7. – 9. 7. 2016

Týden od-poutání

Za Krásou je vidět, až za ní, musí se skrz ni, abychom zahlédli skryté dílo.

Jak chceme.

Ale co chceme?

Nálada tohoto týden (od-poutání) jako by připomínala, že sice nikdy není pozdě, ale někdy je nejvyšší čas a jindy ideální příležitost. Opakování není marné, takže jen připomínám, že co se vám nepodaří hned, není žádné selhání, je to jen potvrzení, že příležitost přijde znovu. Možná v jiných okolnostech, ale určitě znovu, jako po všechny dny, týdny, měsíce i krátké chvíle v roce.

Tento týden je právě jednou z ideálních příležitostí, jak se odpoutat od těch omezení (duše), která jsou možná. Aby si člověk mohl vychutnat završení svatojánského období a jeho zvěstování: celý vesmír přijímá myšlenky i pocity z našeho dechu, aby je s pozvolna sklánějícím se sluncem přinášel zpět do života, na zem.

Oddáváte se létu, jeho nejvyšším výškám.

Nechejte v sobě roznítit jeho tvořivý žár.

Není snad nutné tolik nadávat na horko, aby z těch vzteků nebyl příliš temný mrak.

V náručí nejvyššího tepla a světla je možné uslyšet slovo, tvůrčí slovo, možná pravdivé slovo z počátků. Takové slovo je z krásy utkané.

Tento víkend jsem strávila s rodiči, ve svém rodném domě. Z pokoje jsem viděla stále stejný kopec a nebe nad ním jako v dětství. A počátky se ozvaly! Ve slovech. Zazněly skrz pocit smutku z toho, co všechno jsem do této doby neviděla, nevěděla, neuměla. Slzy.

A pak – ticho a klid. Slunce porazilo tmu. Uvědomění, že na minulosti nic nezměním, že co bylo, to stalo se v řádu vesmíru, bylo tiché, ale jasné. A to bylo krásné.

Teď je jedinečná příležitost odpoutat se od vlastních omezení, od starých zkušeností, které jsou pastí emocí a současně silným magnetem.

Jak?

Mnoho způsobů a forem existuje, o tom není pochyb, ale tvrdím, že všechny jsou stejně z jednoho zdroje. Přestože sobě můžeme pomoci méně snadno než druhým, přesto je to možné. Třeba skrz rozhodnutí pro dobré a ještě lepší, a nejlépe ku prospěchu všech zúčastněných.

Ano, jen tak jednoduše, v myšlenkách se můžete rozhodnout pustit se starých bolestí, na která pohlédnete, která se ozvou ve vašich pocitech. To, co se ozve, to chce vysvobodit z pout. A to je možné. Spustí-li se slzy, pak vězte, že je to dobrá závlaha. Ať už se spustí velký lijavec nebo jen vlahý deštík. Všechno je v řádu.

Krása.

Stejně tak je stále v plné síle a na pořadu dne pocit vděčnosti, za vše, co je, děje se, co máte tady a teď.

Novoluní v Raku

Vděčnost neustále, ale v tomto týdnu ještě silněji, je mocným pomocníkem. V pondělí totiž nastává novoluní v Raku.

Jistě víte, že Rak je vodní bytost, která ráda couvá, ustupuje, kráčí jakoby zpět. Ale není to cesta zpátky, je to jen způsob existence. Nicméně symbolika Raka a jeho lunární působení, nabízí člověku možnost zpomalení, introspekce, můžete se skrýt v sobě a nechat se vést skrz minulé k budoucímu. S vděčností.

Každá novolunní fáze je obdobím nových začátků, v jistém smyslu očisty a od-poutávání se od starého a všeho nepotřebného.

A tak vám na této krásné pouti od-poutání, pro niž je tento týden báječnou příležitostí, přeji vše dobré a ještě lepší.

Vaše Yvell

Pranostiky na červenec

Když dne ubývá, horka přibývá.
Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
Slunce peče - déšť poteče.