Dnes, v sobotu 17. listopadu

Dnes, v sobotu 17. listopadu

Úplná a největší síla měsíce za posledních mnoho let pomalu odchází, ale síla světla zůstává, panečku, ta nemizí. 

Měsíc je jen zrcadlem, a skutečnost, že byl ve svém posledním úplňku nejblíže Zemi, můžeme vnímat jako dar, nebo nakopnutí, připomenutí, že světlo je stále přítomno! Možná chtěla příroda „mega úplňkem“ jen znovu naznačit, že někdy je potřeba člověku určitou mega událostí naznačovat a připomínat to či ono, protože mnohé bereme jako samozřejmost. Možná chtěla příroda „mega úplňkem“ jen znovu naznačit, že takovou skutečnost jako je největší blízkost světla, můžeme nést ve vědomí vědoměji.

Úplňkové období nebylo možná pro mnohé snadné období, ani pro mne ne, byť světlo Měsíce miluji, o slunečním už ani nemluvě. Nicméně probíhají změny a proměny na mnoha rovinách, nesou s sebou rozmanité těžkosti, ani mně se nevyhýbají, až by se zdálo, jakoby největším omezením v životě byl život sám. Však nevzdávám (se).

Nevzdávejte nic ani vy, prosím.

Malé vysvětlení - mám-li v publikování příspěvků pauzy, pak to znamená, že proces mého života je v záběru takových okolností, že publikovat jednoduše není možné.

Dnes však píši naléhavou informaci, pro všechny, kteří čtete pravidelně, jakési povzbuzení pro vás, dokonce možno nazvat prosbou: Jděte! Jděte dál ve svém životě s myšlenkou na světlo, které tmu nikdy neporazí.

I když, je pravda - před pár dny mi syn ukazoval objev vědců, kteří vynalezli takovou černou čerň, na které se i světlo ztrácí. Bylo to znepokojivé. Po té mne však napadlo, že je-li tak, a je mi to celkem jedno, pak nepochybně existuje i druhá strana této mince, tedy takové světlo, které i tu nejčernější čerň nasvítí. Nic ovšem nepovažuji za náhodu, proto informace o nejčernější černi byla důležitá zejména pro to, abych si uvědomila, že nejčernější čerň má také svůj protipól, tedy světlo ještě světlejší než světlo samé, nebo takové, kterým svítili vědci na černou čerň. To je jedno, každopádně k takovému světlu upírám nyní svou vědomou pozornost. Co už mohu jiného?

Všichni máme možnost vybrat si, rozhodnout se pro jakoukoliv pozornost, pro jakékoliv přesvědčení. V takovém rozhodnutí začíná každá cesta. Říká se, že všechno, co člověka napadne, je v tomto světě možné. Není nic, co by bylo nemožné, pokud vás to někdy napadlo. Nebo ještě jinak – pokud je to možné, tak proto vás to napadlo. Proto naléhavě připomínám sílu našeho vědomí, které nám dovoluje vybírat si, nač budeme myslet, co budeme chtít vytvořit, co budeme chtít prožívat.

Fakt, že se v určitém období ocitá člověk v těžkostech, úzkosti, jakékoliv formě nouze, je fakt, který nemůže trvat věčně, a je více než pravděpodobné, že se změní. A tak alespoň chabá důvěra v obrat k dobrému, v dobrý konec, začíná v našem vědomí, v myšlence, pro kterou se rozhodneme. Do takového stavu uléhá svoboda člověka, z takového stavu se svoboda člověka rodí.

Dnes, v sobotu 17. listopadu, v onen slavný den, kdy k nám byl zaveden svobodný duch (do jakých podob se však skutečnosti svobodné země manifestovaly, to je na jinou debatu), v tento den se otevírají nové (cítím, že nekončící) možnosti pro manifestaci vašich potřeb.

Co s tím?

Sedněte si někde v klidu, můžete meditovat, nebo si v klidné situaci můžete pojmenovat, ideálně napsat, co byste chtěli, co byste potřebovali, po čem toužíte. Každá touha je zpravidla přirozenou potřebou duše, potažmo těla, potažmo vašeho života. Nestihnete-li dnes, můžete zítra, nic se neděje. Nikdy není pozdě.

Napište si to!

A pak v následujících dnech si jen hrejte, pozorujte, jakýmkoliv vaším osobním způsobem posilujte ve vědomí, a všímejte si, co se děje, co k vám přichází, co si žádá vyvětrat, co naopak přijmout s vděčností, z čeho se můžete radovat, co už naopak fakt nepotřebujete ve svém životě, co můžete změnit, od čeho odejít, v čem naopak zůstat, to vše vědomě…, ve všech rovinách: vztahových, pracovních, materiálních, duchovních, pocitových… ve všech, které vás napadnou. Zejména v úctě k sobě, stejně jako ke druhým. Ale především v souvislosti s úctou k sobě samému.

To vám přeji. To přeji všem, i sobě. Skutečnost, v níž se nám bude dařit lépe a lépe, přinese novu skutečnost, v níž se jednoduše bude dařit lépe a lépe všem. Co ještě dodávat?

Znovu opakuji, nemusí se vám to jevit jako snadné, ale zkuste to prosím, je to moje prosba, nikoliv doporučení, alespoň 7 sekund jednou za čas, třeba jednou za pár dnů, nebo jednou denně. Jakkoliv, kdykoliv – jste svobodní! Ale zkuste to, prosím.

A:

Buďte zdrávi, šťastní a bohatí!

To vám přeji.

S vděčností vaše Yvell

V Ostravě 17. 11. 2016

--------------------------------------------

Přidávám pozvání na se-tkání v Šonově 3. prosince:
(cituji oficiální pozvání):

Milé ženy,

zvu vás na další setkání s terapeutkou Yvettou Ellerovou z Ostravy, která u nás bude vést 

v sobotu 3. prosince workshop pro nás - ženy - hned na začátku adventu. 

Zaměříme se s Yvettkou na důležitost rituálů v životě dětí i dospělých a sami si budeme moci zažít oddychovou adventní slavnost. Budeme si také povídat o léčivé síle příběhů, které jsou pro děti i dospělé tolik důležité, ale opomíjené.

Přijďte, přijeďte jen tak pobýt, odpočinout si, inspirovat se, načerpat sílu....uděláme si opět úžasný obídek.

​

​"S

větlo, kterého je ve světě méně a méně, a ještě ubývá, nakonec vždy tmu porazí.​" je motto celé adventní slavnosti.

Workshop bude od 10 do 16 hodin v sále Klubu maminek KOPRETINA, Šonov 95, Provodov - Šonov.

https://goo.gl/maps/kQKKKjkj2fR2

Navrhovaná cena 60 Kč/hodinu - můžete dát více nebo méně dle situace.

Kdo byste rády i individuální konzultaci s terapeutkou Yvettou Ellerovou, která se zabývá dlouhodobě psychosomatikou, pomáhá lidem těžce nemocným i běžným potížím v komunikaci, prosím ozvěte se.

​zdraví​

Darina Bártová​

a

Mgr. Yvetta Ellerová

www.yvetta-ellerova.eu 

​PS: ​

Vezměte si s sebou jehličnatou větvičku a svíčku v kelímku, ideálně na nějakém bezpečném podtácku

Téma: „Hleď si svého“ pokračuje.

Téma: „Hleď si svého“ pokračuje. 

Vysvětlím proč:

Dostala jsem totiž minulý týden zpětnou vazbu na příspěvek v Kalendáři duše.  Krásnou! Bylo mi sděleno, že název „Hleď si svého“ vyvolal v daném člověku pocit, jako by byl takovými slovy odháněn, aby mazal někam jinam, hleděl si svého, svého něčeho, svého nějakého čehosi...

Jen se potvrdilo, že škála, rozmanitost a jinakost ve vnímání třeba jen tří slov je nekonečná. Protože vychází ze zkušenosti jednotlivých lidí, kteří mají odlišné zkušenosti.

Proto tento týden pokračuji se stejným názvem, ale s dovysvětlením: sousloví „hleď si svého“ je to nejkrásnější a nejmoudřejší, s jakým se můžete setkat. A jeho obsah nabádá k tomu nejkrásnějšímu a nejmoudřejšímu, co jen můžete udělat. Jinými slovy – nepotřebujete se starat o druhé, posuzovat, co by měli udělat jinak či lépe, abyste se vy cítili jinak a lépe. Ale můžete (nic nemusíme) se starat o to, abyste sami sebe „uzdravili“, abyste sami sebe dostali do životního pocitu štěstí a radosti. K tomu vám ti druzí pomáhají. Jen k onomu uvědomění.

Jak?

Jednoduše tím, že jsou. Pokud skutečně pomáhají, tak je to skvělé. Když ovšem dělají něco, co vám samotným nedělá dobře, tak tady začíná ona cesta: „Hleď si svého“.  To je příležitost začít zkoumat, bádat, prověřovat svoje potřeby, reakce, přesvědčení. Hledat a pátrat v sobě, co se vám to děje ve vztahu s druhými, co cítíte? A pak pokračovat: PROČ to asi cítíte, odkud se to ve vás bere, co můžete změnit, co je naučené a co převzaté (chování a přesvědčení), co vás drží v pasti strachu z „něčeho“, co naopak je vám blízké, příjemné. Jednoduše vnitřní nazírání a zároveň racionální zvažování.

Po tomto prvním kroku, tedy zkoumání svých vlastních osobních potřeb, přání, tužeb, může následovat další krok, a to rozhodnutí pro změnu. A tady většinou člověk narazí na nejistotu: rozhodnutí pro změnu s sebou nese strach a nejistotu. Nikdy nebývá nic černobílé, špatné nebo dobré, obojí se spolu prolíná a vzájemně prostupuje, což v člověku vyvolává nejistotu. Právem se namítnete, že takových teorií už jste slyšeli přehršel. Ale JAK TO UDĚLAT? JAK POZNAT CO JE CO? 

K tomu nám život, tělo, příroda, Bůh, či jakkoliv jinak to nazvete, dali k dispozici institut POCITU.  Geniální nástroj, kterému nás nikdy nikdo neučil věnovat pozornost, ale naopak bylo v nás od dětství posilováno přesvědčení, že pocity, hanebně často házené do pytle pocitologie, jsou k ničemu, ba dokonce škodlivé. A tak jsme se dokonale naučili své pocity nejen skrývat, ale bezvadně potlačovat. Jaké to má důsledky, to je na celou knihu.

Pocit je hlas duše, hlas Boha, hlas přirozenosti. Pocit vás zpravidla neklame, ale jeho racionální potlačování, když bude souviset se starou zkušeností a starým přesvědčením, vás může svést. Ale právě ona těžkost, se kterou se právě potýkáte, je ideální příležitostí, jak rozpoznat, co je nepotřebné, škodlivé, co volá po změně. Právě bez oněch těžkostí byste se k žádné změně nedopracovali, bez nich byste nic nezačali prozkoumávat, řešit ani zdokonalovat.

Co je však podstatné, že to všechno můžete udělat jen u sebe, jen se sebou samým. Nemůžete měnit nikoho druhého.

V tom smyslu je prastará moudrost: „Hleď si svého“ dokonalá, jednoduchá a jasná. Ale je pravda, že v průběhu času se zdeformovala do podoby negativní.

Nakonec mi v debatě s tím člověkem bylo dáno za pravdu: když budete myslet na DOBRÉ, když budete tvořit DOBRÉ, pak je vždy DOBRÉ začít u sebe, protože DOBRÉ z vás bude vyzařovat tak silně, že vše se v DOBRÉ obrátí a šťastní budou i všichni okolo vás. Slovo DOBRÉ však neznamená SOBECKÉ  či bezohledné (v tom smyslu, že určitě není DOBRÉ žít v podvodu, lži, bezohlednosti, lstivosti, zákeřnosti…blablabla…) Slovo DOBRÉ znamená čisté, laskavé, poctivé, pravdivé, ohleduplné ke všem zúčastněným.

A ještě doplním: DOBRÉ znamená také ROVNOVÁHU. Rovnováhu mezi BRANÍM i DÁVÁNÍM. Jinými slovy – nechtít získat nic zadarmo od jiných, ale také zadarmo nepracovat. A to nemám na mysli jen peníze, ale životní energii. Dodávám jen, že je-li to přirozené pravidlo, pak výjimky ho jen potvrzují. Myslím tím dary, v nichž není potřeba rovnováhu zkoumat. Dary jsou dary z lásky, a ta je vždy krásná, DOBRÁ.  

Jan Werich kdysi prohlásil, že mít rád lidi, je celé tajemství a jediný recept na štěstí. A v Bibli jest psáno: Miluj bližního svého jako sebe sama. Tak jak?

Tak. 
Obojí platí: Jen tolik je pravdy v lásce a úctě ke druhým, kolik lásky a úcty cítíme k sobě - k člověku. A odpověď na to, kolik lásky a úcty cítíme k sobě, tolik nacházíme ve svém okolí, v situacích, ve vztazích, v nichž se ocitáme. Bez druhých bychom sebe nepoznali.

Umět vážit si sebe, své práce, svého umění, je umění. Budeme-li si vážit sebe, budou si druzí vážit nás. To je možná největší a nejdokonalejší umění světa. Hodno NOBELOVY CENY.

Apropos – tolik diskutovaná Nobelova cena za literaturu pro Boba Dylana je možná právě obrazem toho, že si Bob D. sám sebe váží. Ale kdo ví? Nemluvila jsem s ním.

Přeji vám v následujících dnech radostnou a vědomou práci s tím, co vás v myšlenkách či pocitech zaměstnává, co vás trápí, nebo co vás činí šťastnými, a vězte, že vše je možné v DOBRÉ obrátit. Někdy dokonce jako mávnutím kouzelného proutku. Akorát samo se to nestane. Ruce má jen člověk, ne anděl. Ruka je prodloužené srdce.

S vděčností Yvell

P.S. Kromě toho všeho vás s vděčností zvu na on-line setkání, v němž se budu věnovat tématu STRACHU. Strachu, který nás občas ovládá, aniž jsme si toho vědomi, může kazit všechny nové, i DOBRÉ plány, strachu, který je epidemií současného světa.

V neděli 23. 10. ve 20 hodin

Ke sledování je potřeba se přihlásit: přihlášení

Budu vám vděčná, když si poslechnete a napíšete mi případně nějakou zpětnou vazbu, zda vám to bylo ku prospěchu. Je to moje práce, činí mne šťastnou a s takovým pocitem ji předávám i vám. Jen díky vám se mohu učit dál poznávat sebe.

Týden od 9. - 15. 10. 2016

Nálada v týdnu od 9.-15. 10. 2016

Moji milí věrní přátelé,

opět se omlouvám za prodlevu v psaní. Muselo tak být. I když je takovéto psaní soustředěná činnost, mnohdy několik hodin, ne-li dnů, pořád mě moc baví. Mám z toho radost a věřím, že radost máte i vy.

Tak co nám nabízí následující týden?

I přestože už je neděle večer, můžete si ještě naplánovat, co dny v následujícím týdnu od vás budou požadovat, či o čem už víte, že je nezbytné udělat. Prostě nic nezačínejte, jen dokončete započaté.

Možná cítíte v posledních dnech lehkou podzimní nostalgii, snad ne smutek. Ale pokud přece jen, pak nevěšte hlavu, sinusoidy se pohybují pěkně rytmicky nahoru a dolů a právě se chystají nahoru

Energie příštího týdne se bude krásně od pondělka rozpohybovávat směrem k uvolnění stísněnosti do radosti. Nebo jinými slovy – od praktičnosti k fantazii. Jakoby pán Praktický předával žezlo paní Fantazii. A je-li to tak, pak je dobré v klidu a bezpečí v pondělí investovat svou energii standardním způsobem, nic nepřeceňovat, nevrhat se do něčeho nejasného, ale užívat si ověřených životních postupů, třeba jen tak někomu poradit, pomoci, klidně a s láskou, a pak zase – bez toho, aniž byste na sebe přebírali odpovědnost za jiné, můžete pokračovat ve svém zaběhnutém životním režimu.

Energie tohoto týdne budou velmi pozvolna, den po dni, posilovat vaši intuici. Zkuste jí, potažmo sobě, důvěřovat. Často se to vyplatí, i když to někdy může vypadat hodně bláznivě, opravdu je to ideální čas pro vědomé posílení sebedůvěry, která následně přináší ovoce v podobě dobrých pocitů. Jako byste si říkali: „Ty jo, všechno jde tak hladce, a dokonce v klidu…,…a kde tohle mne napadlo?...“ Nebo něco podobného. Nelekejte se. Ale radujte se!  Nemusí to znamenat, že všechno klapne, i když je velmi pravděpodobné, že klapne. Ale nastane-li jakákoliv situace k řešení, pak jedině vaše sebedůvěra a radostná fantazie vám řešení usnadní.

Ke konci týdne pak můžete vnímat jakýsi blažený pocit rovnováhy, klidu, až vás to může naplnit tolikou energií, že budete mít na rozdávání.

Klidně rozdávejte, vždy s láskou, vydejte se do společnosti, radujte se.

Inu, když tohle píšu, napadá mne, že takto by se molo vlastně psát o jakémkoliv týdnu v jakémkoliv roce. To je sice pravda, ale přeci jen v průběhu roku přinášejí jednotlivé týdny velmi jemné a odlišné vibrace.

Rudolf Steiner píše v knize Kalendář duše k tomuto týdnu:  V tomto týdnu setrváváme v náladě počátku podzimu, kdy duše sestupuje jako Persefóné do podsvětí svých vlastních hlubin… Cesta do vlastního nitra probouzí zároveň cit, jejž bychom mohli nazvat „touhou plnou tušení“.

Už jsem se dříve zmiňovala několikrát, že vždy otevírám knihu Kalendář duše až po té, co jsem napsala úvodní text. Je to určitá forma mého vnitřního studia a posilování mého vlastního vnímání. Vždy však je to zvláštní pocit, trošku dobrodružný, trošku blažený, když při čtení jsem v souladu se svým cítěním i s tím, co jsem napsala. Ale nepíšu to, abych se chlubila, ale abych vás všechny povzbudila: ANO (a to nemá nic společného s politickou stranou, se kterou v souladu nejsem), ano, taková schopnost je v každém člověku. A já si moc přeji, aby se vám podařilo tuhle schopnost probudit, oživit. Je to paradoxně snadné, věřte. Pokud mé články vám v tom pomohou, budu tomu hodně ráda.

Cesta do vlastního nitra probouzí zároveň cit, jejž bychom mohli nazvat „touhou plnou tušení… Touha plná tušení je jinými slovy touha po světle, po teple. Proto milujeme zpravidla nejvíce léto – protože potřebujeme k životu světlo a teplo. Ale právě PODZIM nám usnadňuje život tím, že máme možnost VĚDOMĚ „ohřívat se“ ve svém vlastním VNITŘNÍM světle a teple. Podzim je jarem duše.

Kdyby podzimu nebylo, nikdy bychom nemohli vnímat intenzivně své vlastní vnitřní teplo a světlo. Být si vědom svého (všeho), je vlastně sebevědomí. A sebevědomí je darem, který je třeba hýčkat v laskavých formách, nikoliv hanlivou vlastností, jak se nás mnozí snažili možná celý život přesvědčovat. Ovšem je pravdou, že babička říkávala: Hleď si svého! Prastará moudrost. Ale jako děti se nás to dotklo, protože jsme chtěli všude být, všechno vidět, všechno zažít. Proto až v dospělosti můžeme docenit hloubku prastarých moudrostí, zhuštěných většinou do pár slov. A když taková slova uchopíme vědomě – blaho největší se dostaví.

Přeji vám tedy nádherný týden. Vnitřně teplý a světlý. Nasvícený jen na to "vaše".

A to počkejte – to teprve začíná! Ono se to bude totiž až do vánoc jenom prohlubovat a posilovat! (Myslím vnitřní teplo a světlo).

Mějte se moc krásně.

A děkuji všem těm, kteří mi podávají zpětnou vazbu, že se na články těší a že jim pomáhají. Bez toho by moje radost byla méně než poloviční.

S vděčností Yvell

Týden od 28. 8. - 3. 9. 2016

Nálada v týdnu od 11. 9. - 17. 9. 2016

Zdravím vás všechny v novém týdnu.

Zdravím vás všechny s radostí, a prosím o shovívavost, protože ne vždy se mi podaří napsat příspěvek tak, jak si představuji. Minulý týden se „to“ právě nepodařilo.

„To“ se může zdát jako nějaká objektivní okolnost, ale koneckonců byla to moje volba. Pán Bůh mi jen dvě ruce nadělil, a tak jsem dělala a udělala, co bylo v mých silách, co bylo podle mne potřebné.

Tento týden je takový zvláštní – mísení starého a nového, mísení pohledu na minulost a výhledu do budoucnosti, pomalé loučení se s létem a vstupování do podzimu, lidské smyslové vnímání přírody pomalu ustupuje a chystá se k zimnímu spánku, stejnou měrou se probouzí v člověku vnitřní vnímání (vnitřního světa), sluneční světlo slábne, ale nevzdává se, měsíční světlo dorůstá, pomalu, klidně, nikam nespěchá a všechno stihne.

Vše se děje jakoby najedou, a do toho všeho v pátek „předpodzimní“ úplněk.

Jedním slovem Krása s velkým K.

Jedním slovem – užívejte si ji uvnitř i vně.

Když nahlas vyslovíte: děkuji, což je vědomé slovo pro vděčnost, tak se všechna krása jenom umocní. Nemluvě o tom, že zůstane vydechnuta ve vzduchu a pozdní letní vítr ji roznese po světě. Nikam nezmizí, jen bude stále k dispozici k nadechnutí.

Náš dech a vděčnost je úžasným nástrojem pro Tady a Teď, pro spojení minulosti a budoucnosti do jednoho okamžiku.

ÚPLNĚK 16. 9. 2016

Úplněk svou plností skutečně symbolizuje naplnění, což právě v tomto období nabízí mimo jiné vědomé přijetí léta. Léto se vám celé a plně odevzdalo, i to je nádherný důvod k vděčnosti životu.

Zářijový úplněk je v Rybách, což je krásné duchovní znamení, plné fantazie, jakoby rozum předával žezlo citům a pocitům.

Je to ideální čas pro meditace, relaxace, odpočinek, snění, romantiku.

V tomto týdnu se můžete na páteční úplně klidně a pokojně připravovat – sepište si své sny, racionálně, popište, co je možné, co nikoliv, čemu chcete věnovat pozornost primárně a dříve, co je možné odložit…

Prozkoumejte své vlastní síly, případně odvahu, je-li jí potřeba k některým životním krokům.

V pátek zkuste opustit praktické aktivity, bude-li to možné, vychutnejte si mystickou atmosféru úplňku v Rybách – bude vládnout tvořivý duch!

už v těchto dnech se připravuje, připravujte se též a po úplňku se radujte, jak to všechno, co jste si vysnili, fičí hladce jako po drátku.

Tvořte si svou budoucnost. Každá skutečnost realita začíná v představě.

A nevzdávejte to!

Děkuji vám za důvěru, za krásné zprávy, které píšete, za radost, kterou prožíváte.

Děkuji.

P.S. Na mých webových stránkách postupně přibývá formovaných (psaných) „pomocí“.

Protože psaná forma nikdy nenahradí živé setkání, tak ani ta nechybějí. Vše se dočtete a dovíte: http://www.yvetta-ellerova.eu/

7sekund

Malákniha – Alchymie Klidu

workshop:Co (ne)potřebujeme ke štěstí (v Ostravě) - (poloviční sleva do dnešní půlnoci)

přeji vám nádherné dny.

S vděčností Yvell

Pranostiky na září

Babí léto – léto na odchodě.
Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.

Týden od 28. 8. - 3. 9. 2016

Nálada v týdnu od 28. 8. - 3. 9. 2016

Pokud se vám v minulých týdnech podařilo proměňovat staré na nové, nedobré na dobré, v předchozím týdnu vědomě vzpomínat na to dobré, pak v tomto týdnu si můžete užívat plodů své (vnitřní) práce.

Vzpomínání na vše dobré posiluje životní síly, vnitřní síly.

Užívejte si.

Krásy, slunce, tepla, ještě stále léta.

Užívejte si vědomě.

Všechny podněty z okolního světa, které k vám přicházely, inspirace, tušení, skutečnosti, které jste prožívali, se mohly projevovat jako pomoc a podpora nebo jako překážky. Nic není dobře ani špatně. Obojí má v životě svůj smysl.

Určitě budete souhlasit, když řeknu, že kdybychom nepoznali to, co nechceme, hůře bychom poznávali, co opravdu chceme.

Já vím, možná namítnete, že velmi dobře víte, co chcete, ale že to není buď možné, anebo v lepším případě to není tak snadné, jak se řekne.

Souhlasím. Ale přesto nabízím z toho všeho východisko v naději, že možné je všechno. A je-li možné všechno, pak je možné nevzdávat se naděje a pokračovat krok za krokem za tím, co chcete. Zpravidla to, co chcete, je to potřebujete. Zdolávání překážek může být jen přechodná fáze, jak dojít do cíle.

Řešením nemusí být uzavření se jen do sebe, uhnout vnějšímu světu ve vnitřní askezi, smutku nebo zmizet do lesa bez lidí.

Ale možná právě cesta skrz vnější svět, i s možným neporozuměním, těžkostmi, skrz kontakt s druhými, možná právě obyčejná lidská existence ve vztazích (s lidmi, věcmi, situacemi…) může zažehnout smysluplnější vědomí sebe sama.

V tomto týdnu máte příležitost nahlédnout, prohlédnout a nepodlehnout klamům vnějšího světa, stejně jako nahlédnout, prohlédnout a nepodlehnout vlastnímu sebeklamu. Ani se nemusíte odvracet s odporem od nepříjemností, ale můžete se dívat novýma očima rovnováhy. Jakoby jen váš pohled, vnitřní zrak i fyzické oko byli tím jediným možným způsobem, jak „urovnávat“ svůj život. Tedy urovnávat ve smyslu uvádět do rovnováhy.

Zkuste to.

Když se vám to podaří, můžete zažít věru dobré chvíle, věru dobré pocity. A právě pocity jsou magnetem pro realitu.

Z vnějšího světa můžete čerpat sílu pro svůj vnitřní život.

Stejně tak vnější svět potřebuje vás.

Opravdu.

Bez vašeho dechu by příroda zahynula.

Bez vás by nebylo života.

Jsem ráda, že jste.

Kdyby vás nebylo, pak ani můj život, který naplňuji touto prací, by neměl smysl.

Jsem ráda.

Děkuji vám za důvěru, za krásné zprávy, které píšete, za radost, kterou prožíváte.

Děkuji.

S vděčností Yvell

P.S. Posílám vám malý dárek: 7 sekund – Alchymie sedmy.

Miniknížečka, která vám může poskytnout rychlou a účinnou pomoc (tzv. „první“ pomoc) v situacích, s nimiž si třeba nevíte rady, které jsou pro vás těžké, bolestné, všelijak nesnesitelné, nebo jednoduše nepříjemné. Na uvedeném odkazu si ji můžete stáhnout zdarma.

Nebo prostřednictvím webových stránek vám ji zašlu zdarma na e-mail.

Přeji vám krásné letní dny.

Pranostiky na srpen:

Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.

Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu. (28. 8.)Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati. (29. 8.)

Týden od 21. – 27. 8. 2016

Nálada v týdnu od 21. 8. - 27. 8. 2016

MOTÝLÍ ÚLET

Zdravím Vás všechny v novém týdnu.

Úplňkové dny byly víceméně slunečné, neděle nového týdne deštivá.

To je dobré – jakoby nám dny opravdu vycházely vstříc, protože tento týden nabízí příležitost upevňovat a posilovat všechno, co se ve vás v předchozích dnech nově zrodilo, co vás napadlo, co jste si lehce nebo intenzivně prožili v procesu PROMĚNY.

Proto deštivá neděle je ideální k odpočinku a času jen pro sebe. To potřebujete, tu a tam potřebuje každý.

V takovém času odpočinku, jen sám se sebou, můžete v následujícím týdnu upevňovat a posilovat všechno nové.

JAK? Jak jednoduše?

Jednou z velmi jednoduchých a přirozených způsobů je VZPOMÍNÁNÍ.

Vzpomínání na dobré, lepší a nejlepší, na všechno to, co byste potřebovali a přáli si, tedy na to, o čem jste v minulých dnech přemýšleli nebo meditovali.

Mám však na mysli vědomé vzpomínání. Nebo jinými slovy vědomé připomínání si toho, co jste potřebovali proměnit do radosti, tedy vědomé připomínání si toho NOVÉHO. Může se jednat o představu nové skutečnosti, ale úplně nejideálnější je vědomě se vracet a připomínat si POCIT, který se dostavil třeba jen při představě vaší nové proměnné, vaší nové, dobré skutečnosti.

POCIT! Vzpomeňte a vzpomínejte na všechny dobré pocity, na které si jen umíte vzpomenout. Vědomě.

V minulém týdnu jsem napsala:

Hrejte si.

Hrejte si co nejkrásněji, abyste v následujícím týdnu měli na co vzpomínat. Může se vám to hodit!

V takovém důvěrném spočinutí můžete nechat proměnit smutky, bolesti trápení, nejistoty a bůhví co do klidu a radosti, do něčeho laskavého.

Můžete, nic nemusíte.

Hráli jste si? 

Pokud ano, pak máte na co vzpomínat, a vše krásné a dobré, co, jste viděli, prožili, POCÍTILI, k tomu se v tomto týdnu můžete vědomě vracet v myšlenkách, představách. Takovým vědomým „vzpomínáním“ posilujete svůj nový obraz nebo pocit, který se postupně do vašeho života může vlévat v podobě nových skutečností.

Chce to trošku trpělivosti, uznávám.

Každopádně vědomé rozpomínání se na dobré pocity posiluje vaše životní síly, začne vám to všechno dohromady dávat smysl.

Smysl života.

Pokud se vám v minulém týdnu nepodařilo takto vědomě PROMĚŇOVAT staré do nového, nevadí. Nic se neděje. Je neděle, prší a vy si můžete takovou hru na proměnu zahrát dnes nebo kdykoliv jindy.

MOTÝLÍ ÚLET

V úvodu dnešního příspěvku mám podnadpis MOTÝLÍ ÚLET – rovněž vědomě. Protože se blíží čas odletu letních motýlů.

Nelekejte se, ještě jsou, ještě létají, ale zároveň jsou nádherným obrazem PROMĚNY – z ošklivé housenky do nádherného motýla.

V tomto smyslu jen připomínám, že můžete-li vzpomínat s koncem prázdnin a posléze s blížícím se koncem léta na něco krásného, pak je to krása motýla, ne ošklivost housenky. I když jedno bez druhého být nemůže. Tak je to i v životě.

Obojí (housenka i motýl), ne-li všechno, co se děje v životě, je ku vděčnosti. Nikdy nevíte, do jaké krásy se promění. Ale když to připustíte, s vděčností přimete, startují se nové životní síly do hledaného smyslu života. Natož když vědomě budete takové obrazy a pocity posilovat, vzpomínat na ně, tvořit.

Zvu vás v této souvislosti také na SE-TKÁNÍ do krásného prostoru s názvem MOTÝLÍ ÚLET, v Ostravě-Porubě, příští sobotu 27. 8. od 10 hodin.

Se vším, o čem tady píšu, si na setkání budeme hrát hlouběji, intenzivněji, také trochu jinak, každopádně vesele i vážně.

Živé setkání se nikdy nedá nahradit slovním popisem.

Co zažijete, to už vám nikdo nevezme.

Když poznáte, že ZMĚNA JE MOŽNÁ, když poznáte JAK na to, máte vyhráno.

Více podrobností se dovíte na stránkách: http://www.yvetta-ellerova.eu/setkani-workshop/

Přeji vám laskavý týden, plný těch nejkrásnějších vzpomínek.

S důvěrou Yvell

Pranostiky na srpen (i srpen v pranostikách dává tušit souvislosti současných dnů s budoucími, v tomto případě souvislost léta se zimou. Ale tak je to i v našich životech):

Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.