Moře Vědomí a Intuice

Volání léta a krásy všech elementů je neodolatelné.

Léčivý pobyt u moře, setkání s Krásou, s vědomím intuice, klidnou radostí, mořem (všeho - dobrého).

Je čas budovat duchovní chrámy uvnitř sebe.

MOŘE VĚDOMÍ a INTUICE

Chorvatsko, Hvar, Stari Grad / Rudina

Třikrát  v červenci - můžete si zvolit termín, který vám vyhovuje nejlépe.

1. - 8. července 2017

8. - 15. července 2017

15. - 22. července 2017

Červenec se slunečním znamením Raka přináší energie bezpečí a vědomého tvoření v laskavé náruči magické přírody. Citlivost ve spojení s vodním živlem tohoto znamení se projevuje velkou trpělivostí, se kterou lze i skály přenášet. Ideální podmínky pro vědomé zasévání toho, co má vykvést. Ale ozývá se už také sluneční znamení Lva, který laskavosti člověka pomáhat druhým lehce připomíná: "Mysli také na sebe."

Krása vysokého léta otevírá brány do vnitřního světa, cestu ke chrámu v srdci, kde je vše uloženo a čeká jen na vaše rozhodnutí otevřít a nahlédnout.

Čas pro setkávání i nalezení bezpečí uvnitř sebe.

Čas vystavět svůj vnitřní duchovní chrám a dovolit si vědomě regenerovat tělo i duši.

Čas vědomě otevřít brány k důvěře ve vlastní intuici, tvořivou sílu, zdraví a hojnost na všech rovinách.

Nepochybně vnímáte zrychlení času, cítíte potřebu většího životního klidu, radosti, hojnosti. Možná často čtete a slyšíte, že je to možné, ale ne vždy se vám daří v životě vše uskutečnit. Opravdu to je možné.
Dozvíte se JAK, naučíte se JAK, budete to moci naučit i své blízké.

8 denní pobyt v nezapomenutelném prostředí s léčivým programem

"Čím více se naučíme důvěřovat své vlastní INTUICI, tím silnější budou proudy života, které přinášejí do více hojnosti na všech rovinách."(Inspirace: Sakti Gawain)  

 !!! Maximální počet účastníku v jednom termínu je 8 !!!

Možné jsou i pobyty pro rodiny s dětmi.

---

TÉMATA:

Alchymie života

Light-sofie, moře čistoty, vody, vzduchu, moře snů... transformační tvoření - Růžová zahrada; intuitivní tvorba; EFT terapie, "práce" s léčivým světlem; vědomí intuice; životní sedmiletí; léčivé masáže (rukou aobličeje); meditace, pohyb (Feldenkreisova metoda), doteky jogy, eurytmie..

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Satori-Scholé u moře - je pro ty, kteří opravdu chtějí a potřebují otevřít svou životní cestě k plné radosti.  

Můžete se nechat hýčkat sluncem vnitřním i vnějším, zpívat a tančit, když budete chtít, nechat se hladit, když budete chtít, nebo lucidně snít.

"Pochopení-světlo, jako ryzí zlato našeho života, přináší oporu, nikoliv absolutní mistrovství."

---

Cena

Vstřícná jarní nabídka - jarní dary:

• 3 900 Kč 

Ubytování: 16 €/noc/os 

Stravování - možno individuálně nebo dokoupit večeře, káva, čaj v ceně

Doprava: vlastní (více podrobností zašleme přihlášeným zájemcům)

Podbrobnější informace

Přihláška

STÁHNOUT PŘIHL...ře-1.doc

Přihlášky zasílejte elektronicky nebo poštou na uvedený kontakt v Přihlášce.

Po přihlášení Vám zašleme fakturu s uvedeným variabilním symbolem, číslem účtu a veškerými podrobnostmi 

Síly, které proudí přírodou v tomto období, nejsou samoúčelné

Proč půst?

Ano, umíme si počkat, říkali si lidé v časech minulých, a to ne zase tak dávných. Umíme si počkat, až se z vajec vylíhnou kuřátka, přece ta vejce všechna nesníme, když se z nich mohou vylíhnout kuřátka a budeme mít vajec na celý další život.

Ano, umíme si počkat, až se krávě narodí telátko, a tak nějaký krátký čas budeme bez masa.

Onen krátký čas nebyl náhodný. Jednak časné předjaří kdysi nevybízelo k tolika pracím na poli a na zahrádce a navíc to skutečně bylo období, kdy slepice seděly na vajíčkách, domácí zvířata byla březí, v očekávání, v naději. 

Byl to čas k odpočinku, rozjímání, k připomenutí si vzájemnosti mezi lidmi navzájem, ale také mezi člověkem a přírodou, coby dárkyní a „živitelkou“, 

Byl to čas poznat v odříkaném skutečnou hodnotu, čas modliteb více než kdy jindy, čas vnitřního setkávání s Bohem.

PŮST.

Vlastně od všeho – od práce, od zábavy, které si v předchozím období karnevalů užili lidé dost a dost, i od toho, co člověka běžně a zcela přirozeně nasytilo (maso, vejce, mléčné výrobky), protože kdysi lidé neměli možnost zaběhnout si do TESCA a nakoupit plné tašky zeleniny, aby náhodou nehladověli. Na poli ani na zahrádce žádnou čerstvou zeleninu neměli, leda tak zbytky brambor ve sklepě nebo kysaného zelí v soudku, a mouku. A tak jedli jednou denně – co dům dal. 

Jistým způsobem nouze. Že by z nouze ctnost? Kdepak, i když mohlo by to tak vypadat. Naopak – byla to přirozená sounáležitost s rytmem roku, života.

Nojo, že se z toho v různých církvích a v různých formách stala povinnost, že lidé v kostelích slyší nejčastěji neměl bys, měl bys, nesmíš, musíš, to je na jiné povídání (proč a jak). Být poslušný jakýmkoliv příkazům vytváří úplně jiné (ne)hodnoty, je to vlastně existence uvězňující, zatímco vnímání smyslu věcí a událostí a následné svobodné rozhodnutí je osvobozující, uzdravující. Na všech rovinách. Koneckonců moje životní mantra: nic nemusíš – můžeš (jak už jste mnozí v mých článcích určitě četli) poskytuje nezměrnou svobodu a s ní spojenou nejen odpovědnost, ale i radost z tvoření života z vlastních sil.

Síly, které proudí přírodou právě v tomto období, nejsou samoúčelné. Probouzení přírody, sněženky na sněhu, rašení rostlinek, které se osvobozují ze své zimní spoutanosti, jako by hledaly člověka s duší naplněnou duchem, jako by mu samy sebe nabízely, aby do nich člověk vkládal své lidské síly vzešlé z vědomého poznání, z „probuzení“. (Inspirace: Rudolf Steiner, Kalendář duše)

Moje dnešní rozjímání nad smyslem půstu v současnosti mi odhrnulo závoj a já zahlédla obraz VDĚČNOSTI.

Půst je čas vděčnosti. 

Byl, a stále je člověku nabízen znovu. 

Jako milost Boží, nikoliv jako úporné úsilí striktně něco dodržovat.

PŮST – začíná Masopustem (půstem od masa), dnem, kdy bývá poslední zábava, maškarní karneval, tedy zábava v maskách, kterými se lidé v tanci (což není náhoda – tanec v sobě skrývá rituální modlitbu v pohybu) spojovali se silami přírodní a zvířecí říše.

Půst tedy začíná 46 dnů před velikonocemi, ale jeho skutečné naplnění leží jen ve 40 dnech, protože se do něj nepočítají neděle.

42 dnů je ideální doba, jak nepochybně všichni víte, na vytvoření nového zvyku a návyku. Stačí dokonce 21 dnů, takže dvojnásobek je téměř jistotou, že tělo, mysl i duše přijmou novou skutečnost, přizpůsobí se novým podmínkám, změnám. A tak v době půstu, svým způsobem odříkání, si může člověk vytvořit nový vnitřní zvyk, v tomto případě skromnosti a střídmosti. V jídle, pití i zábavě. 

Postní neděle, kdy se půst podle tradice nedodržuje, přinášejí naopak letmé připomenutím hojnosti, abychom nezapomněli na dary hojnosti. Pak opět nastává další týden skromného života. Takže pocit vděčnosti se jen umocňuje. 

A co to je vlastně pocit vděčnosti? K čemu je dobrý?

Pocit vděčnosti je dech života. Dech, který vydechujeme do vzduchu (k duchu), náš dech, který se Boha dotýká, dotýká se všech, protože je jednoduše ve vzduchu. Co vydechujeme, to nadechujeme. Vzájemně.

A teď si představte, že každý na téhle Zemi bude vydechovat pocit vděčnosti za dary hojnosti, všichni bez rozdílu jej budou nadechovat, a přitom žít budeme skromně a střídmě. Nádherná představa, viďte?

Ano, jistě, jedná se sice o období několika šesti předvelikonočních týdnů, ale je to období dostatečně dlouhé na to, aby se v člověku vytvořil nový zvyk. Ve svém pojetí mám na mysli nový životní pocit – pocit vděčnosti, který je zdrojem pro násobení toho, zač vděčnost vyslovujeme.

*Pozn: v mnohé duchovní literatuře se můžete dočíst, že chcete-li cokoliv ve svém životě uskutečnit, změnit nebo tzv. rozmnožit, posílit…, je dobré za to vyslovovat vděčnost. Jenže jak může člověk nešťastný, opuštěný, podvedený nebo nemocný nebo chudobný vyslovovat vděčnost za to, co nemá, ale přeje si či potřebuje. Třeba se pokouší i představovat si novou situaci, ale ani to nepomáhá.  Proto (ale nejen proto, protože příčin může být celá řada) se často dlouho nedaří lidem těžkou situaci změnit.

Inu, možná i proto nám rytmus roku s jeho svátečními obdobími nabízí možnost změny, příležitost k nahlédnutí za závoj samozřejmostí.

Půst je jednou z mnoha možností.

V tomto čase, v současné době velkých proměn a otevřených portálů do duchovního světa, v době duše vědomé, máme skutečně neskonalou příležitost přijímat vědomě dary života.

Právě v období půstu se můžeme svobodně „pustit“ do chvil skromnosti, střídmosti, vědomého odříkání samozřejmostí života.

V období půstu máme více než kdy jindy přirozenou možnost vědomě pocítit dary života, jejich hodnotu, aniž bychom byli na něčem ztratní, když se svobodně a vědomě rozhodneme na krátký čas se jich vzdát, abychom nemuseli jejich hodnotu poznávat v situacích, kdy o ně vážně přijdeme. (Vím, o čem mluvím, zažila jsem. Díky Bohu, a díky mnohaletému „půstu“ se změna podařila. Proto o tom dnes mohu psát.)

Máme více než kdy jindy možnost svobodně, vědomě a s vděčností přijmout svou aktuální životní situaci jako milost Boží.

Máme více než kdy jindy nádhernou příležitost vědomě poznat, kdo jsme.

Díky postnímu období.

**Pozn. Maso a vejce jsou překrásným obrazem životodárnosti, to ano, nicméně současný svět přináší i jiné, nové hodnoty, proto se v období půstu může každý svobodně a dobrovolně rozhodnout pro střídmost a skromnost v jiných oblastech, třeba v těch, které v TESCU nenajde.

A pakliže se dostaví pocit vděčnosti, pak je období půstu také ideální příležitostí pro obdarovávání. (Obecně, kohokoliv, cokoliv, jakkoliv.)

Tolik dnes o půstu a vděčnosti.

Přeji vám laskavé dny

S vděčností Yvell

------------------------------

.. a koukněte také na Moře Vědomí a intuice

------------------------------

www.kalendarduse.blogspot.cz; www.satori-schole.webnode.cz; www.zdravi-yve.webnode.cz

© Yvell/Light-sofie, 2017

Článek je možno šířit či kopírovat v nezměněné podobě, s aktivním uvedením autora a odkazů.

------------------------------

Léčivé oleje, esence

Esence radosti, hojnosti, zdraví,  v mém životě požehnáním.

Dokonce i Dalajláma požehnal čistému záměru a laskavému životnímu postoji Geryho Younga, zakladatele společnosti Young Living.

Esence Y. eL. – jsou v této podobě obrazné i zvukové iniciály mého jména, ve skutečnosti se jedná o iniciály Young Living – nádherné společnosti, která pro nás, lidi, pěstuje a připravuje moudrostí naplněné esence rostlin.

Dokonale přírodní a čisté, bez jakýchkoliv syntetických přídavků, mohou se užívat i vnitřně, což běžně dostupné esence neumožňují.

Mám vyzkoušeno, ověřeno, ale také vím, že nedůvěra je v tomto světě veliká a nabídky ještě větší. Já však vřele doporučuji, téměř bez pochyb.

Můžete si vybrat z oficiálních stránek nebo napsat na můj kontakt a nechat si poradit esence na míru, na nejrůznější problémy.

Můžete využít možnosti 25 % slevy na nákup (při registraci) - velmi výhodné a bezpečné.

NOVOLUNÍ a prstencové zatmění slunce.

Novoluní v Rybách – nastává v 16.00 hodin, skoro na minutu stejně jako zatmění slunce, zvláštní náhoda?

Proto cítím, že dnes, v den, kdy Měsíc své světlo skrývá, ale chystá se znovu a neochvějně na novou cestu, v den, kdy Slunce je zakryto, tak dnes více než kdy jindy můžeme SVĚTLO života evokovat ve svém vnitřním světě a požádat aby léčilo nejen nás, naše nejbližší, ale celou planetu.

Jakkoliv vás napadne, jakkoliv to umíte, jakkoliv chcete.

Nic nemusíte.

Můžete.

Na Zemi se dívá pouze jedno slunce.

I přestože dnešní zatmění slunce není viditelné na našem území, přesto se můžeme v meditaci, v představě a v přání spojit se světlem a nechat ho prostoupit všude, kde vás jen napadne.

Můžete jej nechat prostoupit tam, kde je jej nejvíce potřeba, ať už ve vašich vlastních životech nebo životech vašich blízkých nebo na místech, nad kterými slunce bude ukryto (Afrika) – svobodně a tvořivě kdekoliv a jakkoliv.

Světlo!

----------------------------------

Novoluní ve Vodnáři je hranicí mezi starým a novým, otevírá prostor k nové energii,

Můžete VĚDOMĚ zanechat za sebou starou únavu a vyčerpanost a ROZHODNOUT se pro směr, který v sobě cítíte už delší dobu.

Vodnáři vládne element VZDUCHU, takže vydechněte do vzduchu laskavost, třeba jen jednoduše, v myšlence a představte si, že vaši myšlenkovou energii, tedy to, co právě nejvíce potřebujete, roznese VÍTR tak, aby se spojilo vše potřebné k manifestaci vašich přirozených potřeb.

Zázraky se dějí, jen naše nedůvěra k nim jim brání v uskutečnění.

Nepřináším dnes žádné popisy, návrhy ani postupy, jen otevírám prostor k vnitřní pozornosti, kterou můžete věnovat sobě, světlu, celé planetě, vesmíru, všemu a všem.

Buďte originální, nebojte se.

S vděčností vaše Yvell

Světlo následujících dnů promlouvá: „Neboj se!“ (Jak to udělat prakticky?)

Světlo následujících dnů promlouvá: „Neboj se!“ (Jak to udělat prakticky?)

V těchto dnech, kdy se po dlouhé zimě nemůžete dočkat jara, promlouvá světlo světa svou nekonečnou laskavostí: „Člověče, neboj se, tma světlo nikdy neporazí.“ Ale nevzdat se naděje a vytrvat, to vyžaduje vůli. K tomu nám díky Bohu pomáhá síla vzpomínky. Vzpomínky nejsou na světě zbůhdarma. 

A tak světlo promluvilo: Nastává období několika dnů, kdy se nejen v našich životních silách, ale i ve vnější fyzické realitě zrcadlí mnohý obsah našeho vědomí, našeho počínání.

Proto právě na jaře pociťuje někdy člověk únavu, vyčerpanost, nebo se spustí ledasjaké nemoci, alergie na chemie a podobně. (Pozn. každá nemoc nemusí být vždy jen důsledkem špatného chování, ale často vždy napomáhá hlubšímu uvědomování – třeba si jen uvědomí nějakou maličkost, zdánlivou drobnost, souvislost, která když se dostane do vědomí, jako zázrakem zmizí mnohé problémy. A to může být užitečné. Někdy na to člověk sám nestačí, tak se nemusí bát vyhledat pomoc.)

Pojďme dál – mým životním posláním je prakticky držet, udržet a pomáhat sobě i lidem uskutečňovat duchovní informace v praxi, v životě.

Tak činím i nyní: stokrát by mohl kdokoliv komukoliv říkat či radit: „Neboj se“, ale když je taková emoce v podvědomí zabydlena hluboce a kdoví jak dlouho, žádná rada nepomáhá. Já vás touto psanou formou, článkem, ze žádného strachu definitivně také neuzdravím, ale přináším jednu konkrétní radu (jednu z mnoha), která se do formátu tohoto textu vejde.

Buďte pozorní k následujícím dnům – poslední dny měsíce února a první dny měsíce března umožňují, respektive nabízejí v předjarním světle hlubší a intenzivnější prostor pro pozornost k vašemu životu. K jeho každodennostem, detailům i skutečným potřebám.

Abych to lépe vysvětlila: každý detail hraje vždy důležitou roli, to ano, ale ne vždy je člověk v hluboké pozornosti vůči nim. Právě energie následujících dnů poodkrývá závoj k hlubšímu porozumění sobě samému, takže se vám to může jednak dařit snadněji a jednak budete moci jasněji rozumět některým souvislostem. A pokud se vám nedej Bůh spustila nějaká nemoc, tak vám možná krátká retrospektiva ve vědomí může hodně pomoci.

Energie následujících dnů vybízí k různým formám retrospektivy, pohledu do proudu minulosti, ideálně k ohlédnutí se za uplynulým půlrokem, v němž se protínají síly loňského podzimu s letošním předjařím. Na počátku podzimu jste se sice uchylovali a připravovali jako broučci na zimu, ale vaše vnitřní slunce se probouzelo k životu, k vánočnímu zrození. Nyní, v době očekávání jara se nemůžete dočkat pořádného zrození fyzického slunce, viďte? Ale ono to všechno spolu souvisí. Vědomé probouzení vnitřního slunce na podzim přináší více a více klidu do pozdních chladných dnů před jarem. A vědomé prožívání energií předjarních dnů zase dál a snadněji pomáhá probudit vnitřní slunce na podzim, aby nebyly žádné chmury ani smutky. Nádherný kolotoč vědomého prožívání.

Dost teorie, zkrátka a jednoduše, obstáli jste! Prošli jste zimou a vaše vnitřní světlo, které jste načerpali uprostřed zimy s duší schoulenou v teple srdce, se chce nyní probudit do světa – jako sněženka. Chystá se k novému životu. A co nejčastěji před novým zrozením děláme (a relativně hodně dopředu)? Uklízíme. Já vím, čeká vás ještě pořádný jarní úklid, ale to přijde, nebojte.

Teď si malujeme svoje vnitřní šatičky, abychom mohli na jaře vykvést do plné krásy.

Takže prakticky – síla vzpomínky, jak jsem se zmínila na začátku, náš dobrý pomocník. Retrospektiva je náš vnitřní pohled na vnější život: co jste v minulých měsících započali? Co jste vytvořili, kam jste směřovali, co jste potřebovali, co jste si přáli… A co z toho se rozvinulo, uskutečnilo, naplnilo, nebo naopak nepodařilo?
Napište si to! Věřte, že cokoliv napsané, jako jedna z forem manifestace, je důležité také pro klidné uvědomování si skutečností. Není to rozmar.

Napište si to! Zrekapitulujte. Jednoduše a prostě.

Vytvořte si na papír 3 sloupce: do jednoho napište záměry a skutečnosti z uplynulého období, do druhého současné dění ve vašem životě (co se podařilo a co ne) a do třetího „aha“ momenty.
Můžete přidat i čtvrtý sloupec, do kterého si napište svoje POCITY. 
A pak jen racionálně a vědomě pozorujte, co že se to ve vašem životě událo, proč zrovna tak či onak, co to všechno může znamenat...

A ještě jedna praktická rada: ZRCADLENÍ - termisus technicus, o kterém se často mluví, a který bývá někdy strašidlem, který se nechce přijímat. Ale ono to není strašidlem, a aby skutečně nebylo, přináším jednu z jeho laskavých variant: při pozorování detailů si můžete všimnout a uvědomit, že vnější svět, tedy lidé, okolnosti, situace atd., které vám většinou vždy něco zrcadlí, nesou v sobě laskavost v tom, že si můžete uvědomit, že se jedná o něco, co byste rádi dělali, čeho byste třeba sami byli schopni, ale neděláte (tak se do toho pusťte), nebo něco, co vypovídá o druhých, ale vám to podsouvají (stačí si to uvědomit a pocítíte klid), nebo něco, čeho byste byli schopni, ale nechcete dělat, protože to není laskavé (tak se pochvalte). Zrcadlení má mnoho podob. 
Každopádně Nebojte se! Prostě je to příležitost k poznání sebe, nikoliv k prohloubení pocitu viny či nedokonalosti. To určitě ne!

A nyní zpátky k oněm detailům.
Pokud si takto sepíšte (stačí v bodech) skutečnosti z předcházejících několika měsíců (3-4) vašeho života, uvidíte! Myslím to doslova a do písmene: uvidíte! 
Protože energie těchto dnů umožňují vidět skoro za závoj.

Můžete vidět v souvislostech záměry a potřeby vašeho života předchozích měsíců v souvislostech s tím, co se děje nyní. Každému vám tzv. naskočí vaše individuální a originální „aha“ momenty. Budete moci nejen jasněji vidět, ale i vědět, kudy dál. A to i přesto, že cesta se mohla zdát zavalena překážkami.

Co je na tom navíc příjemné – že onen závoj není nic trestajícího, co by člověku jindy znemožňovalo vidět, ale je to vnitřní energetický závoj, který v minulosti jistým způsobem mohl pomáhat, abychom se ze všeho, co je k vidění a vnímání, nezbláznili, a nyní laskavě a lehce ustupuje v našem pohledu natolik, abychom mohli vidět hlouběji a jasněji, abychom mohli vidět v čistších souvislostech. Vždy však jen ku prospěchu nás samotných a všech blízkých a zúčastněných.

Možná pocítíte vnitřní klid, svoji jedinečnost, originalitu. Možná se vám vyjasní mnohé předchozí nejasnosti, možná se dotknete své vnitřní osy, která vás stále a neúnavně drží, i když máte tendenci se odklánět, co jen tělo dovolí, možná objevíte neobjevené, kdo ví?

Všechno je ku vděčnosti.

Strach je hlavním a nejčastějším tématem mé práce s lidmi, kteří přicházejí na terapie. Ve většině případů si svého strachu nejsou hned vědomi, ale vždy a brzy jej sami nahlédnou, a vždy a rychle, jednoduše, a často s humorem ho dokáží razdva „uzdravit“.

Nebojte se! Energie následujících dnů, ani žádné jiné, vám nikdy nedovolí vidět a vnímat více, než unesete. Všechno zvládnete.
Je to taková předjarní vnitřní očista, příprava uvítat fyzické slunce s jasným vědomím.

Nic není dobré, ani zlé, nic není potřeba soudit, všechno je k přijetí, protože vždy je možnost ke změně – rozhodnutí pro dobré nás ze všech temnot vyvede (zašeptal větřík Nezbeda).

Přeji vám všem laskavé dny. 

S vděčností Yvel 

© Yvell/Light-sofie

Cesta k zámku

Byla jsem dlouho smutná, když mi zrušili školku, což už je docela pár let, a pro mnohé (ne pro všechny, podotýkám) jsem skoro přestala existovat – jakože: … „co s tebou, když už nejsi ředitelka… a že děláš nějaké terapie? … Jsi blázen… tím se neuživíš…“ blabla… 

Jiní zase byli šťastní z mé pomoci, což je moje obrovská životní radost, kterou jsem si nemohla užívat, dokud jsem krmila školského administrativního šimla. 

Dokonce i některá „přátelství“ se ukázala v pravém světle, když jsem přestala být ředitelkou, co vám budu povídat – někteří třeba nevěděli, jak mne představit ve společnosti, když nejsem ředitelka…? „co“ teda vlastně jsem? … (natož Kdo) ... jiní ...

Když jsem byla ve velké nouzi a do školství se nechtěla vrátit, tak mi dokonce jeden blízký člověk našel práci kuchařky v řeznictví (to mě rozplakalo, protože jsem myslela, že si docela váží mých schopností, ale kdepak!). 

Jasně, já si přirozeně vážím každé práce, jakékoliv, kdekoliv, natož kuchařek, když doma jsem také kuchařka, ale jako zaměstnání jsem nemohla - věděla jsem, že nesmím promrhat dary života, věděla jsem, že když nemohu do školství, nemohu ani do řeznictví, že by mě to zabilo. Skoro jsem neměla na vybranou. 

A moje práce terapeutická byl jen přirozený důsledek mé celé celoživotní zkušenosti s dětmi, celého mého směřování od dětství. K tomu jsem krok za krokem spěla, studovala, dělala ... Cítila jsem, že tohle dělat musím, že to umím, to je moje „řemeslo“. Děti mne k tomu přivedly, protože jsou úžasné, dokonalé a žádnou pomoc nepotřebují – když mají moudré rodiče. Právě těm chci a musím pomáhat, ale nejen rodičům. 

Takže osud mi školku vzal, a tak to bylo jedině dobře. Věděla jsem, že se nesmím vzdát, tak jsem nevzdala. 

To nebylo jen období smutku, ale občas i zoufalé bezmoci, samoty. 

Ale dost – znáte to – doma není nikdo prorokem. 

Uf – bezmála poprvé, co si takhle veřejně srdce vylívám, ale kde jinde než mezi tolika „přáteli“, viďte? (Myslím to trochu ironicky, přiznávám.) Však víte, že ve virtuálu i na FB člověk rozpozná Přítele od ne-Přítele.

Ale … dobrá … Dost. Co myslíte, je možné proměnit smutek na radost?

Ano, a teď mi laskavý vesmír přinesl nové možnosti. Je to cesta. Určitě někam vede, ale neznám celý příběh dál, proto jen s velkou pozorností dál jdu (jedu). 

A také vás všechny zvu! Do Náchoda! Náchodský zámeček vršku kulatýho, jak se zpívá v jedné lidové písničce, a pod zámkem chaloupka a v ní plno se-tkání.

Jste zváni! Na kafe i na Radost!

Koukněte na web: http://satori-schole.webnode.cz/

Probouzení naděje

Probouzení naděje - týden od 22. 1. - 28. 1. 2017 

(nejen tento jeden týden, ale všechny dny vašeho života)

Důvěra

Cítíte ten chlad vnějšího světa, jakousi zatuhlost hmoty, nehybnost?  Skoro strach by člověka popadl, že tohle je navždy. Ano, ještě nějaký ten týden to potrvá, ale všichni bez rozdílu dobře víme, že zima skutečně není navěky, že skutečně přijde jaro, že se brzy začne oteplovat, i kdyby Babice Zimnice chtěla řádit jak bláznivá.

Jsme my lidé jen takoví ťulpachoví příjemci vln tepla či chladu tak, jak nám je příroda nalejvá? Copak jsme opravdu takoví bezmocní mravenečci, odkázáni na rozmary přírody? Co vlastně máme za možnosti?

Jak jinak, napadlo mne, že příroda nabízí boží a nekonečné příležitosti člověku k sebepoznávání. Zima zrovna v tom, jak sebe rozhýbat. Nemyslím jen fyzicky, abychom nezmrzli, ale vnitřně! Rozhýbat duši a ducha.

Jak je to se semínkem, které v chladu země celou zimu přebývá? Ono nezmrzne! Na jaře se probudí a roste a kvete a my jen žasneme nad jeho krásou. Aha – ale jak to dokázalo? Kdyby to nikdy žádné semínko nedokázalo, tak už by dávno celá příroda zahynula. Semínko si musí umět uchovávat svou vnitřní sílu k novému životu, své vnitřní teplo. V zimních a tmavých hlubinách, navzdory chladu a mrazu, sílí.  

To je výzva, panečku!

Pokud očekáváte v tomto článku, že vám nabídnu seznam obchodů, kde seženete zázračná semínka pro přežití zlého životního období, tak se nedočtete. Ale doporučuji dočíst, protože takové semínko jste vy sami.

Ano, semínko dokáže přečkat chladné časy v temnotě, a to nemá vědomí člověka, a my lidé zažíváme obrovskou radost na jaře, když vnímáme probuzení, růst a krásu takového semínka, natož celé přírody.

Ano, nemusíme být jen bezmocní mravenečci, odkázáni na rozmary přírody. Můžeme podobně jako semínko i navzdory vnějším temným okolnostem držet vědomě vnitřní sílu a teplo, které dovolí, aby se v nás probudil nový život.

Jak by asi vypadal svět, příroda, kdybychom vědomě drželi své vnitřní teplo, svou vnitřní sílu, bez pochyb, že se kdykoliv znovu probudí a rozkvete do plné krásy?

Právě zimní období, vnější mrazivý a nehybný chlad světa je k takovému uvědomění ideální příležitostí – tedy být si vědom své vnitřní síly, svého vnitřního tepla, které si musíme uchovávat ke svému dalšímu životu, tepla, které notabene vydechujeme do chladivého vzduchu. Nejenže tím prohříváme (vz)duch, ale pakliže to děláme vědomě, pak změny a proměny v našich osobních životech nám mohou připadat naprosto reálné, pak přece zcela jasně budeme vědět, že chladivá temnota nemůže trvat věčně a že určitě nastane jaro, mám na mysli, že chladivá temnota například životní situace ustoupí a vykvete něco krásného, blahodárného. Stačí kouknout na přírodu a Hurá! 

Není se čeho bát. Já vím, ale v životě to tak lehce nejde, namítnete, viďte?

Já chci dnes, v tomto týdnu jen probudit naději u všech, kdo se obávají změn, něčeho nového, kdo si myslí, že nikdy se nemůže jejich neštěstí v dobré obrátit – podívejte se na přírodu a na semínko v chladné a tmavé zemi v zimě a na jeho nezpochybnitelnou důvěru v nový a krásný život. A máte jasno.

Člověk je na tom podobně jako semínko, ba co víc – lépe, když takto může vdechovat do sebe (a tím sebe uzdravovat, posilovat) i vydechovat do světa (a tím proteplovat (vz)duch sobě i druhým, nejen své vnitřní teplo a vnitřní sílu k životu, ale i nezpochybnitelnou důvěru v život. Důvěru, že je to otázka krátkého času, kdy z chladivé temnoty vykvete Krása a Radost.

To je pravá síla proměny – důvěra vlastnímu vnitřnímu teplu, které nám umožňuje přečkat (přežít) mnohé těžkosti, tedy obrazně řečeno mrazivá období v životě. Důvěra, že podobně jako ze semínka i z nás může vyrůst Krása. Jen je k tomu někdy potřeba klidnějšího odpočinku v chladu a tmě. Ale jen tam je možné nechat sílit naše vnitřní teplo, protože bez té síly by nic krásnějšího vykvést nemohlo. Takovou temnotou, která umocňuje naši vnitřní sílu, bývají těžší životní období.

Tento týden, nejlépe dnes, je z duchovního pohledu ideální pro laskavé hýčkání vašeho vnitřního semínka. Můžete do něj vložit informaci, tedy svou potřebu, přání, sen, vizi, a pak až do jara hýčkat, aby z něj skutečně vaše sny vykvetly do plné krásy. 

Ono hýčkání je v lidské podobě úplně běžná práce – prostě krok za krokem postupovat od jednoho „úkolu“ ke druhému, ale s plným vědomím, že není síla, která by nedovolila vyrůst a vykvést, pokud sami tomu nezabráníte. S plným vědomím, že vy jste nositeli oné síly!

Koneckonců – snadněji a s vděčností můžete projít zimou.

A budete-li se pocházet v blízkosti Náchoda, pak vás srdečně zvu do pohádkové chaloupky pod zámkem na setkávání v nově vzniklém místě pro odpočinek, poznávání a rozjímání – Satori-Scholé: http://satori-schole.webnode.cz/

Přeji vám tedy dny plné důvěry ve vnitřní sílu a teplo. 
A těším se na vaše jarní květy.

S vděčností Yvell

Mgr. Yvetta Ellerová – terapeutka, lektorka  (Light-sofie: léčení světlem – originální metoda, EFT, chiromancie, aromaterapie Young Living, výklad andělských karet)

© Yvell/Light-sofie