Světlo následujících dnů promlouvá: „Neboj se!“ (Jak to udělat prakticky?)
V těchto dnech, kdy se po dlouhé zimě nemůžete dočkat jara, promlouvá světlo světa svou nekonečnou laskavostí: „Člověče, neboj se, tma světlo nikdy neporazí.“ Ale nevzdat se naděje a vytrvat, to vyžaduje vůli. K tomu nám díky Bohu pomáhá síla vzpomínky. Vzpomínky nejsou na světě zbůhdarma.
A tak světlo promluvilo: Nastává období několika dnů, kdy se nejen v našich životních silách, ale i ve vnější fyzické realitě zrcadlí mnohý obsah našeho vědomí, našeho počínání.
Proto právě na jaře pociťuje někdy člověk únavu, vyčerpanost, nebo se spustí ledasjaké nemoci, alergie na chemie a podobně. (Pozn. každá nemoc nemusí být vždy jen důsledkem špatného chování, ale často vždy napomáhá hlubšímu uvědomování – třeba si jen uvědomí nějakou maličkost, zdánlivou drobnost, souvislost, která když se dostane do vědomí, jako zázrakem zmizí mnohé problémy. A to může být užitečné. Někdy na to člověk sám nestačí, tak se nemusí bát vyhledat pomoc.)
Pojďme dál – mým životním posláním je prakticky držet, udržet a pomáhat sobě i lidem uskutečňovat duchovní informace v praxi, v životě.
Tak činím i nyní: stokrát by mohl kdokoliv komukoliv říkat či radit: „Neboj se“, ale když je taková emoce v podvědomí zabydlena hluboce a kdoví jak dlouho, žádná rada nepomáhá. Já vás touto psanou formou, článkem, ze žádného strachu definitivně také neuzdravím, ale přináším jednu konkrétní radu (jednu z mnoha), která se do formátu tohoto textu vejde.
Buďte pozorní k následujícím dnům – poslední dny měsíce února a první dny měsíce března umožňují, respektive nabízejí v předjarním světle hlubší a intenzivnější prostor pro pozornost k vašemu životu. K jeho každodennostem, detailům i skutečným potřebám.
Abych to lépe vysvětlila: každý detail hraje vždy důležitou roli, to ano, ale ne vždy je člověk v hluboké pozornosti vůči nim. Právě energie následujících dnů poodkrývá závoj k hlubšímu porozumění sobě samému, takže se vám to může jednak dařit snadněji a jednak budete moci jasněji rozumět některým souvislostem. A pokud se vám nedej Bůh spustila nějaká nemoc, tak vám možná krátká retrospektiva ve vědomí může hodně pomoci.
Energie následujících dnů vybízí k různým formám retrospektivy, pohledu do proudu minulosti, ideálně k ohlédnutí se za uplynulým půlrokem, v němž se protínají síly loňského podzimu s letošním předjařím. Na počátku podzimu jste se sice uchylovali a připravovali jako broučci na zimu, ale vaše vnitřní slunce se probouzelo k životu, k vánočnímu zrození. Nyní, v době očekávání jara se nemůžete dočkat pořádného zrození fyzického slunce, viďte? Ale ono to všechno spolu souvisí. Vědomé probouzení vnitřního slunce na podzim přináší více a více klidu do pozdních chladných dnů před jarem. A vědomé prožívání energií předjarních dnů zase dál a snadněji pomáhá probudit vnitřní slunce na podzim, aby nebyly žádné chmury ani smutky. Nádherný kolotoč vědomého prožívání.
Dost teorie, zkrátka a jednoduše, obstáli jste! Prošli jste zimou a vaše vnitřní světlo, které jste načerpali uprostřed zimy s duší schoulenou v teple srdce, se chce nyní probudit do světa – jako sněženka. Chystá se k novému životu. A co nejčastěji před novým zrozením děláme (a relativně hodně dopředu)? Uklízíme. Já vím, čeká vás ještě pořádný jarní úklid, ale to přijde, nebojte.
Teď si malujeme svoje vnitřní šatičky, abychom mohli na jaře vykvést do plné krásy.
Takže prakticky – síla vzpomínky, jak jsem se zmínila na začátku, náš dobrý pomocník. Retrospektiva je náš vnitřní pohled na vnější život: co jste v minulých měsících započali? Co jste vytvořili, kam jste směřovali, co jste potřebovali, co jste si přáli… A co z toho se rozvinulo, uskutečnilo, naplnilo, nebo naopak nepodařilo?
Napište si to! Věřte, že cokoliv napsané, jako jedna z forem manifestace, je důležité také pro klidné uvědomování si skutečností. Není to rozmar.
Napište si to! Zrekapitulujte. Jednoduše a prostě.
Vytvořte si na papír 3 sloupce: do jednoho napište záměry a skutečnosti z uplynulého období, do druhého současné dění ve vašem životě (co se podařilo a co ne) a do třetího „aha“ momenty.
Můžete přidat i čtvrtý sloupec, do kterého si napište svoje POCITY.
A pak jen racionálně a vědomě pozorujte, co že se to ve vašem životě událo, proč zrovna tak či onak, co to všechno může znamenat...
A ještě jedna praktická rada: ZRCADLENÍ - termisus technicus, o kterém se často mluví, a který bývá někdy strašidlem, který se nechce přijímat. Ale ono to není strašidlem, a aby skutečně nebylo, přináším jednu z jeho laskavých variant: při pozorování detailů si můžete všimnout a uvědomit, že vnější svět, tedy lidé, okolnosti, situace atd., které vám většinou vždy něco zrcadlí, nesou v sobě laskavost v tom, že si můžete uvědomit, že se jedná o něco, co byste rádi dělali, čeho byste třeba sami byli schopni, ale neděláte (tak se do toho pusťte), nebo něco, co vypovídá o druhých, ale vám to podsouvají (stačí si to uvědomit a pocítíte klid), nebo něco, čeho byste byli schopni, ale nechcete dělat, protože to není laskavé (tak se pochvalte). Zrcadlení má mnoho podob.
Každopádně Nebojte se! Prostě je to příležitost k poznání sebe, nikoliv k prohloubení pocitu viny či nedokonalosti. To určitě ne!
A nyní zpátky k oněm detailům.
Pokud si takto sepíšte (stačí v bodech) skutečnosti z předcházejících několika měsíců (3-4) vašeho života, uvidíte! Myslím to doslova a do písmene: uvidíte!
Protože energie těchto dnů umožňují vidět skoro za závoj.
Můžete vidět v souvislostech záměry a potřeby vašeho života předchozích měsíců v souvislostech s tím, co se děje nyní. Každému vám tzv. naskočí vaše individuální a originální „aha“ momenty. Budete moci nejen jasněji vidět, ale i vědět, kudy dál. A to i přesto, že cesta se mohla zdát zavalena překážkami.
Co je na tom navíc příjemné – že onen závoj není nic trestajícího, co by člověku jindy znemožňovalo vidět, ale je to vnitřní energetický závoj, který v minulosti jistým způsobem mohl pomáhat, abychom se ze všeho, co je k vidění a vnímání, nezbláznili, a nyní laskavě a lehce ustupuje v našem pohledu natolik, abychom mohli vidět hlouběji a jasněji, abychom mohli vidět v čistších souvislostech. Vždy však jen ku prospěchu nás samotných a všech blízkých a zúčastněných.
Možná pocítíte vnitřní klid, svoji jedinečnost, originalitu. Možná se vám vyjasní mnohé předchozí nejasnosti, možná se dotknete své vnitřní osy, která vás stále a neúnavně drží, i když máte tendenci se odklánět, co jen tělo dovolí, možná objevíte neobjevené, kdo ví?
Všechno je ku vděčnosti.
Strach je hlavním a nejčastějším tématem mé práce s lidmi, kteří přicházejí na terapie. Ve většině případů si svého strachu nejsou hned vědomi, ale vždy a brzy jej sami nahlédnou, a vždy a rychle, jednoduše, a často s humorem ho dokáží razdva „uzdravit“.
Nebojte se! Energie následujících dnů, ani žádné jiné, vám nikdy nedovolí vidět a vnímat více, než unesete. Všechno zvládnete.
Je to taková předjarní vnitřní očista, příprava uvítat fyzické slunce s jasným vědomím.
Nic není dobré, ani zlé, nic není potřeba soudit, všechno je k přijetí, protože vždy je možnost ke změně – rozhodnutí pro dobré nás ze všech temnot vyvede (zašeptal větřík Nezbeda).
Přeji vám všem laskavé dny.
S vděčností Yvel
© Yvell/Light-sofie
