Týden od 9. - 15. 10. 2016

Nálada v týdnu od 9.-15. 10. 2016

Moji milí věrní přátelé,

opět se omlouvám za prodlevu v psaní. Muselo tak být. I když je takovéto psaní soustředěná činnost, mnohdy několik hodin, ne-li dnů, pořád mě moc baví. Mám z toho radost a věřím, že radost máte i vy.

Tak co nám nabízí následující týden?

I přestože už je neděle večer, můžete si ještě naplánovat, co dny v následujícím týdnu od vás budou požadovat, či o čem už víte, že je nezbytné udělat. Prostě nic nezačínejte, jen dokončete započaté.

Možná cítíte v posledních dnech lehkou podzimní nostalgii, snad ne smutek. Ale pokud přece jen, pak nevěšte hlavu, sinusoidy se pohybují pěkně rytmicky nahoru a dolů a právě se chystají nahoru

Energie příštího týdne se bude krásně od pondělka rozpohybovávat směrem k uvolnění stísněnosti do radosti. Nebo jinými slovy – od praktičnosti k fantazii. Jakoby pán Praktický předával žezlo paní Fantazii. A je-li to tak, pak je dobré v klidu a bezpečí v pondělí investovat svou energii standardním způsobem, nic nepřeceňovat, nevrhat se do něčeho nejasného, ale užívat si ověřených životních postupů, třeba jen tak někomu poradit, pomoci, klidně a s láskou, a pak zase – bez toho, aniž byste na sebe přebírali odpovědnost za jiné, můžete pokračovat ve svém zaběhnutém životním režimu.

Energie tohoto týdne budou velmi pozvolna, den po dni, posilovat vaši intuici. Zkuste jí, potažmo sobě, důvěřovat. Často se to vyplatí, i když to někdy může vypadat hodně bláznivě, opravdu je to ideální čas pro vědomé posílení sebedůvěry, která následně přináší ovoce v podobě dobrých pocitů. Jako byste si říkali: „Ty jo, všechno jde tak hladce, a dokonce v klidu…,…a kde tohle mne napadlo?...“ Nebo něco podobného. Nelekejte se. Ale radujte se!  Nemusí to znamenat, že všechno klapne, i když je velmi pravděpodobné, že klapne. Ale nastane-li jakákoliv situace k řešení, pak jedině vaše sebedůvěra a radostná fantazie vám řešení usnadní.

Ke konci týdne pak můžete vnímat jakýsi blažený pocit rovnováhy, klidu, až vás to může naplnit tolikou energií, že budete mít na rozdávání.

Klidně rozdávejte, vždy s láskou, vydejte se do společnosti, radujte se.

Inu, když tohle píšu, napadá mne, že takto by se molo vlastně psát o jakémkoliv týdnu v jakémkoliv roce. To je sice pravda, ale přeci jen v průběhu roku přinášejí jednotlivé týdny velmi jemné a odlišné vibrace.

Rudolf Steiner píše v knize Kalendář duše k tomuto týdnu:  V tomto týdnu setrváváme v náladě počátku podzimu, kdy duše sestupuje jako Persefóné do podsvětí svých vlastních hlubin… Cesta do vlastního nitra probouzí zároveň cit, jejž bychom mohli nazvat „touhou plnou tušení“.

Už jsem se dříve zmiňovala několikrát, že vždy otevírám knihu Kalendář duše až po té, co jsem napsala úvodní text. Je to určitá forma mého vnitřního studia a posilování mého vlastního vnímání. Vždy však je to zvláštní pocit, trošku dobrodružný, trošku blažený, když při čtení jsem v souladu se svým cítěním i s tím, co jsem napsala. Ale nepíšu to, abych se chlubila, ale abych vás všechny povzbudila: ANO (a to nemá nic společného s politickou stranou, se kterou v souladu nejsem), ano, taková schopnost je v každém člověku. A já si moc přeji, aby se vám podařilo tuhle schopnost probudit, oživit. Je to paradoxně snadné, věřte. Pokud mé články vám v tom pomohou, budu tomu hodně ráda.

Cesta do vlastního nitra probouzí zároveň cit, jejž bychom mohli nazvat „touhou plnou tušení… Touha plná tušení je jinými slovy touha po světle, po teple. Proto milujeme zpravidla nejvíce léto – protože potřebujeme k životu světlo a teplo. Ale právě PODZIM nám usnadňuje život tím, že máme možnost VĚDOMĚ „ohřívat se“ ve svém vlastním VNITŘNÍM světle a teple. Podzim je jarem duše.

Kdyby podzimu nebylo, nikdy bychom nemohli vnímat intenzivně své vlastní vnitřní teplo a světlo. Být si vědom svého (všeho), je vlastně sebevědomí. A sebevědomí je darem, který je třeba hýčkat v laskavých formách, nikoliv hanlivou vlastností, jak se nás mnozí snažili možná celý život přesvědčovat. Ovšem je pravdou, že babička říkávala: Hleď si svého! Prastará moudrost. Ale jako děti se nás to dotklo, protože jsme chtěli všude být, všechno vidět, všechno zažít. Proto až v dospělosti můžeme docenit hloubku prastarých moudrostí, zhuštěných většinou do pár slov. A když taková slova uchopíme vědomě – blaho největší se dostaví.

Přeji vám tedy nádherný týden. Vnitřně teplý a světlý. Nasvícený jen na to "vaše".

A to počkejte – to teprve začíná! Ono se to bude totiž až do vánoc jenom prohlubovat a posilovat! (Myslím vnitřní teplo a světlo).

Mějte se moc krásně.

A děkuji všem těm, kteří mi podávají zpětnou vazbu, že se na články těší a že jim pomáhají. Bez toho by moje radost byla méně než poloviční.

S vděčností Yvell