Leminiskáta roku 2017 - vědomé tvoření vizí a potřeb

Když začnete tvořit vnitřní obrazy radostného života a pozorovat je vnitřním zrakem, dřív nebo později je zahlédnete i zrakem vnějším, fyzickým - za zrakem. Zá-zrak.

A pokud se tak stane, pak jste stvořili i novu realitu.

V době hluboké zimy, kdy je nám fyzické slunce nejvzdálenější (obrazně řečeno), je naopak naše vnitřní slunce v plné síle.

Je to nekonečně laskavá příležitost pro člověka, darovaná přírodou, světem, vesmírem, Bohem, jak chcete, člověku, aby v sobě nalezl vnitřní slunce.

Možná o tom slyšíte na každém kroku, čtete v co druhé duchovní literatuře, slyšíte na kázání, možná už se taková věta nalezení vnitřního světla stala součástí vašeho myšlení tak samozřejmě, že už ji ani moc nevnímáte, ale když se hlouběji zamyslíte, tak přeci jen může vyskočit otázka:

Ale JAK? Co to vlastně je? Jaké slunce? Jaké světlo? Prostě Jak?

Troufám si říci, že jednoduše – nic nadlidského, kromobyčejného není potřeba dělat, ale stačí jednoduché VĚDOMÍ, TADY A TEĎ, uvědomění si souvislostí – vlastně logická záležitost, fyzika: slunce a světlo nikam přece nemizí – zákon zachování energie.

A pokud ano, pokud souhlasíte, pak v době letního slunovratu, kdy fyzické slunce se začíná sklánět a světla ubývá, tak se začíná naopak probouzet na své dráze vnitřní slunce.

Příroda přece není žádný trestající tyran, který by člověku na půl roku, nekonečně a opakovaně odebíral světlo a ponechával ho ve vnější temnotě.

Kdepak, příroda naopak nekonečně laskavě a opakovaně poskytuje člověku díky tomuto možnost vnímat své vnitřní světlo ve vnějším „stmívání“.

Jakoby příroda jen pokorně čekala na vědomí člověka, zda tuhle nabídku přijme, zda si jí bude vědom.  Možná je to vzájemnost, ukazující, že člověk nepochybně potřebuje přírodu, bez níž by zahynul, ale rovněž, že příroda (Vesmír, Bůh) potřebuje člověka, vědomou bytost, bez které, kdo ví, by sama zahynula.

Vědomí je mocná síla člověka ve vztahu k přírodě, k celému životu skrz naskrz.

Jenže naše běžná pozorování jsou zaměřena vesměs na vnější svět, takže i tomuto zaběhnutému tvrzení, že bez tmy bychom světlo nepoznali, nevěnujeme příliš pozornosti, protože takové tvrzení známe, souhlasíme s ním, vidíme i ve vnějším světě. 

Asi ne náhodou jsou vánoce v době zimního slunovratu spojeny s narozením Krista – Světla.

V těchto dnech jsme nejblíž svému vnitřnímu slunci.

Jako by se to všechno dělo za zrakem vnějším, ale před zrakem vnitřním. Zá-zrak. Taková přirozeně jednoduchá událost, kterou nám život nabízí. 

Ano, zá-zraky. 

Stanete se tvůrci, tvůrci svého života.

Dostali jsme do vínku nadmíru vážnou a mocnou sílu – sílu lidského vědomí a sílu srdce jako orgánu lásky, orgánu živého života.

Nechci vyzdvihovat jedno na úkor druhého, takže nám všem okamžitě naskočí „ve vědomí“ další mocné síly člověka – city, pocity, tělo – zázračný a dokonalý nástroj, naše obrazy, sny, přání, vize, schopnosti, talenty a kopec dalších. Ano.

Chci však jen připomenout, že být si vědom TOHO VŠEHO, je prvním krokem k radosti, k vědomé radosti.

Prodchnout vědomou radost láskou je záležitostí vůle, je to lidský čin.

Vůle, myšlení a cit.

Zvu vás na takové živé se-tkání, tkaní nitek osudu a tvoření obrazů - do Náchoda.

Ve čtvrtek 29. 12. a v pátek 30. 12. od 17 hodin:

Zámecká ul. č. 245 E

Náchod.

Těším se na vás, na společné se-tkání.

Yvell

Zimní slunovrat

ZIMNÍ SLUNOVRAT

Bod obratu, krátké zastavení slunce na své dráze, než se začne opět obracet k zemi více a více až do své plné síly.

Ideální čas ke krátkým pozastavením i pro nás, navíc s možností nabrat do vědomí sílu světla, v tomto případě vnitřní sílu, sílu vnitřního slunce.

V době hluboké zimy, kdy je nám fyzické slunce nejvzdálenější (obrazně řečeno), je naopak naše vnitřní světlo a vnitřní slunce v plné síle.

Asi ne náhodou jsou vánoce v době zimního slunovratu spojeny s narozením Krista – Světla. 

Je to nekonečně laskavá příležitost pro člověka, darovaná přírodou, světem, vesmírem, Bohem, jak chcete, aby člověk v sobě nalezl vnitřní slunce. Možná o tom slyšíte na každém kroku, čtete v co druhé duchovní literatuře, slyšíte na kázání, možná už se taková věta nalezení vnitřního světla stala součástí vašeho myšlení tak samozřejmě, že už ji ani moc nevnímáte, ale když se hlouběji zamyslíte, tak přeci jen může vyskočit otázka: Ale JAK? Co to vlastně je? Jaké slunce? Jaké světlo? Prostě Jak?

Troufám si říci, že jednoduše – nic nadlidského, kromobyčejného není potřeba dělat, ale stačí jednoduché VĚDOMÍ, TADY A TEĎ, uvědomění si souvislostí – vlastně logická záležitost, fyzika: slunce a světlo nikam přece nemizí – zákon zachování energie.

A pokud ano, pokud souhlasíte, pak letní slunovrat, kdy fyzické slunce se začíná sklánět a světla ubývá, začíná se naopak probouzet na své dráze vnitřní slunce, putuje od srdce k plnému vědomí a přináší člověku v rámci zachování energie příležitost k vědomému užívání si vnitřního světla, vnitřního slunce.

Příroda přece není žádný trestající tyran, který by člověku na půl roku, nekonečně a opakovaně odebíral světlo a ponechával ho ve vnější temnotě. Kdepak, příroda naopak nekonečně laskavě a opakovaně poskytuje člověku díky tomuto možnost vnímat své vnitřní světlo ve vnějším „stmívání“.

Jakoby jen pokorně čekala na vědomí člověka, zda tuhle nabídku přijme, zda si jí bude vědom.  Možná je to vzájemnost, ukazující, že člověk nepochybně potřebuje přírodu, bez níž by zahynul, ale rovněž, že příroda (Vesmír, Bůh) potřebuje člověka, vědomou bytost, bez které, kdo ví, by zahynula celá příroda. Vědomí je mocná síla člověka ve vztahu k přírodě, k celému životu skrz naskrz.

Bez tmy bychom světlo nepoznali.

Jenže naše běžná pozorování jsou zaměřena vesměs na vnější svět, takže i tomuto zaběhnutému tvrzení, že bez tmy bychom světlo nepoznali, nevěnujeme příliš pozornosti, protože takové tvrzení známe, souhlasíme s ním, vidíme i ve vnějším světě. 

Tak co? Napadne vás – díky Bohu jsme podzim přečkali jakžtakž, díky Bohu už se blíží slunovrat a světla bude už jen více a více. A takto podobně přežijeme rok za rokem, od narození až k smrti.

A přitom jsme dostali do vínku nadmíru vážnou a mocnou sílu – sílu lidského vědomí a sílu srdce jako orgánu lásky, orgánu živého života. Samotné vědomé poznání bez Lásky by bylo mrtvé.

Nechci vyzdvihovat jedno na úkor druhého, takže nám všem okamžitě naskočí „ve vědomí“ další mocné síly člověka – city, pocity, tělo – zázračný a dokonalý nástroj, naše obrazy, sny, přání, vize, schopnosti, talenty a kopec dalších. Ano.

Chci však jen připomenout, že být si vědom TOHO VŠEHO, je prvním krokem k radosti, k vědomé radosti.

Cítím, že i vnější svět potřebuje naše světlo, náš vědomý čin.

Právě období zimního slunovratu je ideální dobou.

Víc snad není potřeba. Když posléze se svým vnitřním sluncem začnete komunikovat vědomě, mohou se začít dít zázraky. V těchto dnech jsme nejblíž svému vnitřnímu slunci.

Ano, zá-zraky. Jako by se to všechno dělo za zrakem vnějším, ale před zrakem vnitřním. Zá-zrak. Taková přirozeně jednoduchá událost, kterou nám život nabízí.

Vyslovuji vděčnost životu, že jsem mohla tohle poznat, zažít, znovu a znovu zažívat nověji a že mohu vše spojit se životním počínáním, s láskou – protože Láska se projevuje činem.

Přeji vám dny plné světla

S vděčností Yvell

Copyright © 2016  kalendarduse.blogspot.cz 

13 svatých-vánočních nocí

13 svatých nocí

13 svatých-vánočních nocí

13 meditací s relaxačně-léčivým působením

13 vánočních chvil, které vám mohou změnit život

Poselství Vánoc je příležitostí k hlubokému prožitku, k poznání, že se nejedná o radovánky, plné jídla a dárečků, ale o skutečný dar duchovního světa, protkaný láskou, jež každé poznání oživuje.

12 vánočních dnů - 

13 svatých nocí

Přináší poznání o síle a mimořádném významu tzv. Malé doby vánoční.

Dvanáct dnů/nocí a jedna mimořádná (silvestrovská - osvobozující) nesou v sobě léčivé a silné energie, skryté našemu uspěchanému racionálnímu rozumu. Smysl těchto dnů, a nejen těchto, může být rozkryt, ale "probuzeným" srdcem. Jen tak může moudrost s láskou usednout na trůn uvnitř člověka jako Poznání. Navěky. Totiž jediné, co nikdy nemůžeme ztratit, je láska v srdci a poznání. Odnášíme si je s sebou ve vědomí i za hranice života.

Každý den z těchto třinácti koresponduje s uplynulými měsíci a současně nasvětluje obraz následujících měsíců v novém roce - přináší obraz budoucnosti.

Poznání minulosti, spojené s vlastní tvorbou obrazu budoucnosti je naprosto unikátní cestou, jak pomoci skrz sebe všemu a všem v tomto životě. Každý si totiž přeje být šťastný, zdravý a bohatý. Podaří-li se to jednomu, pak každý další už má cestu snazší.

Právě v těchto vánočních dnech jsou duchovní energie připraveny vynést naše toužebná přání na světlo světa a pomoci nám je zhmotnit, manifestovat.

Proč se nám to vždy nedařilo? To nám zase pomohou osvětlit právě meditativní pohledy do minulosti, v tomto případě do uplynulých dvanácti měsíců. Což je rovněž důležité - a proč? To se dovíte v průběhu 13 dnů.

Nelze však hluboké a nové poznání získat pouze racionálním promýšlením či vymýšlením, ale současně soustředěnou, klidnou, meditativní činností. Stav hluboké fyzické relaxace umožňuje propojit naše podvědomí s vědomím, a tak získat v bdělém stavu potřebné obrazy, myšlenky, tedy své osobité poznání. 

Můžete si objednat v průběhu adventu.

Více se dozvíte zde: 13 svatých-vánočních nocí

Předvánoční úplněk

Předvánoční  úplněk

Už od pradávna je úplněk považován za magický den. Když ne rovnou magický, tak nějakým zvláštním způsobem silný den. Mnozí pociťují neklid, říkají, že špatně spí… Za mnoho let vnímání síly měsíce jsem vypozorovala, že tuhle zmíněnou skutečnost (neklid, podrážděnost) je možné obrátit ve svůj prospěch, vědomě. Jako by to byla jedna mince se dvěma stranami.

Ano platí, že úplňková fáze měsíce je výrazně jiná, působivá. Když ovšem pohlédneme na druhou stranu této mince, můžeme nahlédnout její protiklad: je to prostě silný den se silnými energiemi. Tak proč jej nevyužít k dobrému?

Měsíc při úplňku vidíme ze Země v jeho plné síle. Nerozebírám nyní fyzikální či astronomické jevy, ale jen obrazné. Je to krásný obraz plného světla, který září lidem, celé přírodě do noci. Taková krása – světlo v plné síle – si zaslouží vděčnost.  A vděčnost jak určitě víte, je pocit či stav, který umocňuje a násobí naše radosti, případně touhy, přání či potřeby.

Proto nezoufejte z blížícího se neklidu plného světla, ale nastavte dlaně a naberte hojnost, kterou nabízí. Naberte světlo do dlaní, napijte se z nich, vlejte do srdce, pohlaďte se jimi. Udělejte cokoliv, co vás spontánně napadne. Můžete se postavit do proudu Měsíce a nechat se jím zalít, můžete nadechnout jeho světlo a sílu. S vděčností. Můžete světlu odevzdat i svá přání.

Pokud se tak rozhodnete, pak je dobré si předem napsat svá přání. Doporučuji napsat, protože ve slově jsou jasná, zřetelná, zatímco jen v  představě se mohou myšlenky rozprchnout, prohánět jedna druhou, motat se dokola. Jednoduše si napište, co potřebujete, co byste si přáli. Pak si najděte jednu krátkou chvilku večer, kdy na měsíc pohlédnete a naberete si jeho světlo. Zároveň odevzdáte proudu světla své přání a s poděkováním a vděčností můžete pokračovat ve svém běžném životě.

Můžete si svá přání napsat třeba na nějaký ozdobený papírek, složit a položit na místo, kde vám v noci měsíc bude svítit. Můžete přiložit i kameny, polodrahokamy, přívěsky nebo ozdoby, které nosíte denně na sobě, a nechat je „očistit“ měsíčním světlem, magickou silou předvánočního úplňku.

Je pravda, že pokud takový rituál učiníte, pak má vaše přání tendenci k realizaci, ale samo se nic nestane. Takže bude už jen na vás, jak svým tělem, svýma vlastníma rukama budete krůček po krůčku postupovat k jeho naplnění. Klidně, pomalu, ale jasně.

Tento prosincový úplněk je ve znamení Blíženců, tedy ve znamení, které koresponduje s horní polovinou těla. V oblasti myšlení (oblast hlavy) se projevuje jako mnohostrannost, svěžest, nápaditost, obratnost. Může vám vyplavat do vědomí řada nejrůznějších myšlenek, nápadů a vizí - pracovních, tvůrčích, uměleckých, jednoduše životních, tak je využijte. V těchto úplňkových dnech si je nejprve zformulujte, uspořádejte a napište. V oblasti cítění (oblast srdce) nabízí příležitost cítit a vnímat soulad rozumu a srdce. Někdy stačí připustit, že to, co si myslíte a také to, co cítíte, není žádná blbost, ale něco přirozeného, co k vám patří. A je-li to tak (a jak jinak, když se to ve vás zrodilo), potom stačí důvěřovat, že tohle nebo cokoliv lepšího, co si přejete, se stane ku prospěchu vašemu i všech zúčastněných.

Nebojte se, kdykoliv a cokoliv můžete vždycky změnit, upravit, vylepšit.

Prosincový úplněk je 7 dnů před zimním slunovratem, a 12 dnů před vánočními svátky. Obě tajuplná, alchymická čísla napovídají, že je nejvyšší čas nechat zazářit své vnitřní slunce. Napovídají, že se blíží silné období – vánoce, zrození Světla v plné síle nejen do noci, ale i do dnů – zimní slunovrat, kdy Slunce se začíná vracet k Zemi blíže a blíže. 

Nádhera.

Tyto předvánoční dny můžete vnímat jako přípravu na nadcházejících 13 svatých nocí, od Štědrého dne do Tří králů (více zde). Nabízí skutečně výjimečné energie pro nahlédnutí a tvoření šťastnější životů. A pokud se vám to nepodaří letos, nevadí, další možnost budete mít zase za rok. Takové (vánoční) energie se jindy neopakují.

S vděčností a přáním laskavých adventních dnů vaše Yvell

Setkání v Šonově

Adventní slavnost v Šonově byla nádherná.

Plná krásných lidí, světla, laskavosti, vstřícnosti, radosti, ticha, ...