neděle 26. června 2016

Týden od 26. 6. - 2. 7. 2016

Nálada v týdnu od 26. 6. - 2. 7. 2016



Svatojánský týden

A pořád světlo. Trvá. Neopakovatelné. Podobně jako mimořádné teplo, s ním spojené bouře a velké změny a propady. Ale nevěšte hlavu – oheň a voda jsou silné tvůrčí a očistné elementy.

Inspirace pro tento příspěvek přišla v sobotu večer – potkala jsem na ulici ženu, která měla velký neblahý vliv na to, že waldorfská školka, kterou jsem zřídila a 25 let řídila, byla před lety zrušena. Ta žena se o to moc zasloužila. Léta jsem ji neviděla, až včera. Zeptala se mne, jak se mám?

Bylo to pro mne potřebné připomenutí, že svět se točí v řádu, že všechno je tak, jak má být, bylo to připomenutí starých časů, které už se opakovat nebudou – je vypuštěno, odpuštěno, bylo to připomenutí, že mohu v důvěře zůstat na své nové cestě.
Koneckonců byla to také inspirace k napsání dnešního příspěvku. O vděčnosti, o světle.

Zrušení waldorfské školky bylo tehdy pro mne hodně bolestné, ale kdyby se tak nestalo, určitě bych nemohla dnes psát, skládat, zpívat, přednášet, provázet a pomáhat těm, kteří chtějí a potřebují. Nicméně bez oné skoro 40 leté praxe s dětmi a bez antroposofie bych se nikdy nedostala ke studiu terapie, takže shrnuto podtrženo – vše je v řádu, vše je dobré.

Proč to ale zmiňuji – připomínám odkazem úvodní příspěvek, v němž popisuji  souvislost s knihou R. Steinera Kalendář duše. Před lety jsem pracovala také s touto knihou, psala texty pro rodiče ve školce (to ještě nebyl internet). Ale nyní, když tvořím texty k jednotlivým týdnům, postupuji obráceně, než tenkrát. Nyní nejprve pozoruji svou intuici, poznávám její jazyk a pak teprve otevírám knihu a doplňuji. 
Nabízím i vám tuto inspiraci, ke hraní a tvoření. 
Pozorujte, pozorujte, nejlépe si vše zapište... a pak? Uvidíte. 

Pozorujte své myšlenky, vracejte se ke svým schopnostem, talentu, nápadům, zapište si je, skutečně, protože zpětně budete moci nahlédnout na proces jejich realizace, která se děje pomalu, klidně, ale potřebuje to vaši bdělou pozornost. Zpětné nahlédnutí vás posílí v sebedůvěře. A pokud se něco nepodařilo, věnujte pozornost myšlenkám, které vás napadnou v případě, že budete chtít něco změnit. To je vždycky možné, ale neděje se to jen tehdy, když to ani nepřipustíte.
Ve svatojánském období jako by se zaselo semeno vašich plánů, a nyní spěje k realizaci. Ale samo se to nestane. Je potřeba normálních běžných aktivit, prostě lidských rukou, aby se to uskutečnilo a stejně tak je potřeba vaší důvěry v to, že je to možné.

Energie tohoto týdne přinášejí posvěcení k vaší svobodné existenci. Ale její obraz a posléze skutečnost je jen ve vašich rukách. Skutečnost začíná v představě, v myšlenkách a nejdůležitější indicií je váš POCIT. Je-li dobrý, pak jste na správné cestě. Ale bez fyzické "práce", bez fyzických "rukou", se to samo nestane. Je potřeba fyzického těla a jeho "dělání", aby se všechny schopnosti, talenty i vize mohly uskutečnit.

Připomínám odkaz na knihu Rudolfa Steinera také v souvislosti s tímto týdnem, a to s vděčností, že jsem se mohla před 26 lety setkat s antroposofií. Vyslovuji velkou vděčnost za to, že ji mohu stále a znovu objevovat a stále a znovu se jí nechat překvapovat.

Tenkrát, před tolika lety, což mi připadá jako včera, jsem při čtení Steinerových knih měla pocit, že všemu naprosto rozumím, jako by to bylo ze mne zrozeno. A s každým dalším dnem, po celou tu dobu, poznávám, že rozumím stále nově. Na počátku jsem rozuměla, ano, a i když nejméně, můj pocit byl největší.

Je totiž moc důležité, když máte pocit, že všemu dočista plně rozumíte, i když v něčem začínáte. A mnohdy jste o tom dokonce i přesvědčeni. To je v pořádku, není to nic namyšleného. Tak se to musí stát, aby se člověk nevzdal a pokračoval na cestě. Je pravda, že se vším dalším poznáte, kolik toho ještě nevíte. Ale takové poznání přijde zpravidla ve chvíli, kdy už to pokorně můžete přiznat, protože víte, že vás už nic nemůže odradit. A také víte, že vás celá ta dlouhá cesta obohatila o fůru rozmanitých zkušeností, které začnou zapadat do sebe jako puzzle, až z toho všeho začnete mít skutečnou lidskou radost. Ale na úplném počátku, ten pocit hlubokého porozumění skoro v absolutní nevědomosti, ten je mimořádně důležitý. Jako děti.

Tím chci říci, že pokud se setkáte s něčím, co vás zajímá, tak i přesto, že je to úplně nové a neznámé, přijměte s vděčností. Protože právě onen zájem a vděčnost vás ponechá v proudu, dovolí nově poznávat a přinese radost.

Vzpomínám si, jak před lety se slovo antroposofie nemohlo skoro ani vyslovit nahlas, aby člověk nesklidil výsměch: „Jo, Steiner? Tak to je něco jako Zimmermann, viď? Vymyslel snad všechno kromě lepidla.“ A dnes? Mnozí z nich uznávají, chodí na výstavy, do galerií, kde jsou nejen zmínky o souvislostech s antroposofií, ale vystavována rovnou díla Rudolfa Steinera, a hodnocena jako úžasná. A z toho mám obrovskou radost.

Rudolf Steiner téměř v každém svém díle píše, většinou mezi řádky je třeba číst: „Tvořte, tvořte, tvořte, v souladu s danou dobou, s aktuální situací ...“ To není citace, to je má interpretace. Vnímala jsem to v jeho knihách, kterých jsem přečetla stovky, vždy a všude. Odmítal dogma, přestože jeho jazyk je přísný. Inspiroval ke kreativitě. Důsledně a hluboce.

Antroposofie je velmi silná. 
Možná i proto zanikla jedna školka v systému, protože do ní sáhla zlá ruka, předstíraje zájem (chvíli to lze, ale ne dlouho), sáhla hluboko, pošpinila a síla antroposofického ducha jen ustoupila z cesty. Pro mne však nastala nová cesta, vystoupení ze systému a svobodná práce.
Není to snadné, to přiznávám, ale je to možné. A nejdůležitější je skutečnost, že je to krásné.

Vyslovuji vděčnost všemu a všem, co se stalo. Vyslovuji vděčnost všem, kteří se věnují waldorfským školám tady a teď, je to moc náročné, stejně jako všem, kteří pracují v jiných školách, a stejně těm, kteří s odvahou umí opustit zničující sofistikovaný systém a hledají cesty ke svobodné tvůrčí práci. Všechno je důležité.

Moje tvůrčí práce spočívá v pomoci těm, kteří se rozhodli změnit své staré životní vzorce a přesvědčení. I v této oblasti jsem však jeden z „pionýrů“, takže i za tuto práci občas sklízím výsměch. Ale to nic. To je úplné nic proti radosti, kterou to přináší mně i ostatním.

Každopádně tento týden vděčnosti nese silné energie k tomu, abyste tohoto „institutu“ (vděčnosti) využili k násobení všeho dobrého, co prožíváte, víte, máte.

Pozorujte, vnímejte, vnímejte a pozorujte, s vděčností. Pište si vše a pak se k poznámkám vraťte. 

Svatojánský týden – týden vděčnosti

Přeji i vám šťastná rozhodnutí, která začínají vděčností za vše, co je nyní. Jen je občas potřeba zaostřit na dobré.

A jak to všechno nastartovat, jak v tom pokračovat, takovou zkušenost s láskou předávám při individuálních setkáních a na svých kursech a seminářích.

Těším se někdy na se-tkání a buďte šťastni.


Vaše Yvell


Pranostiky na červen
Často povětrnost Sedmi bratří na budoucích sedm týdnů patří. (27.6.)
Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.  (28. 6.)
Je-li od Petra až do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno. 


Žádné komentáře:

Okomentovat