Před-jarní lunární meditace

pondělí 2. května 2016

Týden 1. 5. - 7. 5. 2016

Nálada v týdnu od 1. 5. -  7. 5. 2016






Týden světla


Podařilo se vám ukončit minulý týden odevzdáním všeho negativního do náruče tvořivého ohně? Mám na mysli Valpuržinu noc a oheň, spalující vše nepotřebné. Určitě ano.
Pokud ne, nic se neděje. Můžete i v těchto dnech, v meditaci, nebo jen tak - obyčejně - odevzdat vše, co již nepotřebujete, co je na obtíž, co vás tížilo. Stačí si to uvědomit, pojmenovat, vydechnout, tedy odevzdat vz(duchu), a s vděčností otevřít náruč čistému světlu.

Tento týden je týden SVĚTLA. Začínáme otevírat svou vlastní náruč novému, světlému poznání. Slunci, jaru, rozkvétání.

Můžete vnímat proudy neviditelného zdroje světového světla, které vytváří prostor a naplňuje celý tento svět, Můžete vnímat, jak září a naplňuje nejen přírodu, ale celé naše životy blahodárnou silou.

V takovém světle můžete nalézt i svůj původ. Jsou to vlastně duchovní hlubiny, v nichž tvořivé božské bytosti zjevují svou sílu. S jejich pomocí můžete tkát i své vlastní životy. Ty jsou utkány vždy z vašich jednotlivých kroků. A právě tento týden je ideální pro větší a vědomé prosvětlení vašich myšlenek, následně rozhodnutí a konečně i konkrétních činů, kroků.

Nemusíte úplně zřetelně vnímat působení těchto sil, ale bude stačit, když připustíte, že i váš život je součástí rozkvétání, a to nejen jarního, ale každodenního. Děje se v jakémkoliv životním období, v jakékoliv životní fázi.  

Za každé naše uvědomění si souvislostí člověka s duchovním bytím je celý vesmír neskonale vděčný. Nemusíme to vždy vědět, ale děje se to.  A ztratíme něco tím, když budeme vyslovovat (nahlas či v duchu) vděčnost za život a vydechovat ji do vzduchu i my? Neztratíme. Samozřejmě, že to neděláme za účelem zisku, nejedná se o žádný byznys, ale přesto je taková vděčnost mocným nástrojem k rozmnožování všeho dobrého.

Ano, už v minulém týdnu jsem se zmínila o významu našeho dechu, ale připomínám tuto skutečnost ještě jednou, protože je nejen krásná, ale důležitá.

Se stoupajícím jarním sluncem září na Zemi neviditelný kosmický dech světla. Takové světlo nadechujeme v každém okamžiku. I Země nadechuje vše, co k ní proudí, tedy i náš dech.

Mysleme prosím na to, co vydechujeme (ve svých myšlenkách, pocitech, slovech, činech), protože to nabízíme k nadechnutí okolnímu světu, přírodě, lidem. To, co vydechujeme, je energie, kterou darujeme světu.  Zda je světlem, to už je záležitostí naší svobodné vůle. A to je někdy pořádná dřina, viďte? Ale zároveň je to jediná možnost, jak ponechat člověku jeho svobodu rozhodování.

I přestože ne všechno, co se v současném světě děje, čeho jste svědky, je zdrojem dobra, či není k přijetí, i přesto můžete skrz vnitřní nesouhlas s tím či oním vydechovat myšlenky světlé a dobré.

Přeji to vám i sobě. I celému světu.

Buďte šťastni.

Vaše Yvell


Žádné komentáře:

Okomentovat