Nálada v týdnu od 1. 5. - 7. 5. 2016
Týden světla
Podařilo se vám ukončit minulý týden odevzdáním
všeho negativního do náruče tvořivého ohně? Mám na mysli Valpuržinu noc a oheň,
spalující vše nepotřebné. Určitě ano.
Pokud ne, nic se neděje. Můžete i v těchto dnech, v meditaci, nebo jen tak - obyčejně - odevzdat vše, co již nepotřebujete, co je na obtíž, co vás
tížilo. Stačí si to uvědomit, pojmenovat, vydechnout, tedy odevzdat vz(duchu),
a s vděčností otevřít náruč čistému světlu.
Tento týden je týden SVĚTLA. Začínáme otevírat svou
vlastní náruč novému, světlému poznání. Slunci, jaru, rozkvétání.
Můžete vnímat proudy neviditelného zdroje světového
světla, které vytváří prostor a naplňuje celý tento svět, Můžete vnímat, jak září
a naplňuje nejen přírodu, ale celé naše životy blahodárnou silou.
V takovém světle můžete nalézt i svůj původ.
Jsou to vlastně duchovní hlubiny, v nichž tvořivé božské bytosti zjevují
svou sílu. S jejich pomocí můžete tkát i své vlastní životy. Ty jsou
utkány vždy z vašich jednotlivých kroků. A právě tento týden je ideální
pro větší a vědomé prosvětlení vašich myšlenek, následně rozhodnutí a konečně i
konkrétních činů, kroků.
Nemusíte úplně zřetelně vnímat působení těchto sil,
ale bude stačit, když připustíte, že i váš život je součástí rozkvétání, a to nejen
jarního, ale každodenního. Děje se v jakémkoliv životním období, v jakékoliv
životní fázi.
Za každé naše uvědomění si souvislostí člověka s duchovním
bytím je celý vesmír neskonale vděčný. Nemusíme to vždy vědět, ale děje se
to. A ztratíme něco tím, když budeme
vyslovovat (nahlas či v duchu) vděčnost za život a vydechovat ji do
vzduchu i my? Neztratíme. Samozřejmě, že to neděláme za účelem zisku, nejedná
se o žádný byznys, ale přesto je taková vděčnost mocným nástrojem k
rozmnožování všeho dobrého.
Ano, už v minulém týdnu jsem se zmínila o
významu našeho dechu, ale připomínám tuto skutečnost ještě jednou, protože je
nejen krásná, ale důležitá.
Se stoupajícím jarním sluncem září na Zemi
neviditelný kosmický dech světla. Takové světlo nadechujeme v každém okamžiku.
I Země nadechuje vše, co k ní proudí, tedy i náš dech.
Mysleme prosím na to, co vydechujeme (ve svých
myšlenkách, pocitech, slovech, činech), protože to nabízíme k nadechnutí okolnímu
světu, přírodě, lidem. To, co vydechujeme, je energie, kterou darujeme světu. Zda je světlem, to už je záležitostí naší
svobodné vůle. A to je někdy pořádná dřina, viďte? Ale zároveň je to jediná možnost, jak
ponechat člověku jeho svobodu rozhodování.
I přestože ne všechno, co se v současném světě
děje, čeho jste svědky, je zdrojem dobra, či není k přijetí, i přesto
můžete skrz vnitřní nesouhlas s tím či oním vydechovat myšlenky světlé a
dobré.
Přeji to vám i sobě. I celému světu.
Buďte šťastni.
Vaše Yvell
Žádné komentáře:
Okomentovat